V závisti jste fakt jedničky

Budu naprosto otevřená a sděluji, že nemám s českým pojetím života vůbec nic společného, pokud se jedná o pomoc komukoliv, který pomoc potřebuje. Necítím se ani jako jednička. Nezměníte můj přístup a já nechci měnit vás.  

Včera jsem se dozvěděla, že řecký národ je starý a vyspělý, že český národ prochází velmi složitou pubertou, protože je velmi mladý. Zamyslela jsem se nad tím a musím konstatovat, že toto hodnocení mě velmi pobavilo a uklidnilo do takové míry, že jsem se rozhodla ještě napsat o jednom fenoménu -  "jedničkách mezi českými lidmi."

Jeden chlapeček potřeboval nutně transplantaci jater. Jako nejvhodnější se jevila metoda, že dostane štěp z jater od vlastní matky. IKEM tehdy tuto metodu neprováděl. Hned na poprvé jsem se dostala k Prof. MUDr. Adamcovi, což byl tehdy vedoucí lékař transplantačního centra. Pak už jsme tam přišli i s rodiči a s malým vyhublým  klukem, který nevážil požadovaných 17 kg. Rodiče měli informaci, že tento štěp je možné provést v transplantačním centru v Hamburku. Celá akce by rodiče stála 3,5 miliónů korun. Byli to chudí lidé z Moravy.

Abych sáhodlouze nepsala o tak závažné věci, pokusím se zkrátit tuto akci, kdy šlo o záchranu života velmi těžce nemocného chlapce. Šla jsem na zdravotní pojišťovnu a tlačila jsem představitele, aby tento zákrok zaplatili i matce, která musela pobývat v nemocnici s jejím synkem. Stalo se tak, zdravotní pojišťovna uznala, že má i matka nárok na zaplacení její operace a jejího pobytu, když se tady v ČR tato operace neprovádí. Konečně mohla odletět i se synkem do Hamburgu, kam letěl i pan Prof. MUDr. Adamec, protože chtěl u této metody být. Nic divného, lékaři mezi sebou spolupracují. Kluk byl zachráněn. Nedovedete si představit, co všechno předcházelo takové transplantaci. Např. se musely klukovi vytrhnout všechny zuby atd. atd., ale to bylo to nejmenší.

Na druhou stranu jsem sledovala sbírku pro jiného chlapce, který vloni zemřel. Ti rodiče vybrali hodně miliónů, které utráceli v Rusku u nějakého šarlatána, ještě byli i v Izraeli. Kluk dostával jakousi plazmu, byl nehybný a vůbec o světě nevěděl. Jeho matka byla dost hloupá a na FB dávala fotky s krásnými večerními šaty, bylo vidět, že zrekonstruovali dům atd. To jsou paradigmata, která by vás měly zajímat a klidně i vyburcovat. Navíc účet nebyl transparentní, protože peníze šly do rodinného účtu.

V České republice je tolik vynikajících pracovišť, tolik odborníků v oboru lékařství, že nám může závidět celý svět na rozdíl od toho, že nám nemůže závidět "jedničky," kterých je tady také dost.

Mnozí jsou jedničkami v aroganci, urážení, nelidskosti a neustálém nadávání na všechno. Chválabohu nejsou všichni jedničky, jenom někteří. Ovšem ty některé jedničky vydají ze sebe tolik zla a tolik hnusné energie, že se ztratí všechno krásné a lidské, co v této utrápené zemi zbylo. To je úděl jedniček, které chtějí vyčuhovat ve všech sférách, na všech úrovních a klidně i tady na blogu. Ono se jim to daří. A my jim to dovolujeme

Nežli mě začnete pranýřovat bylo by fajn, kdybyste si přečetli velmi smutný  článek Ivo Panuše - stojí to za to -http://ivopanus.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=700843 , který hodnotí svůj velmi vážný zdravotní stav. Myslím, že o mě ten bloger nemá ponětí, ale ani neví, jak mi pomohl. Bohužel, má uzavřenou diskuzi.

Dejme tomu, že se najdou ti féroví politici, už jsem k tomu psala článek, abyste mi o jediném napsali, že je vaším idolem.http://katerinakaltsogianni1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=699302. No jo, bohužel, neobjevilo se žádné jméno. Dejme tomu, že se vám vede ekonomicky dobře, dejme tomu, že se stát začal starat o rodiny a děti. Dejme tomu, že můžete využít současné demokracie k tomu, abyste cestovali, vybírali si zaměstnání, které by vám sedělo. Dejme tomu, že toto všechno máte. A dokonce tady můžu vynechat spojení „dejme tomu,“ jelikož českému národu se vede celkem dobře. Dejme tomu, že víte, že se zdraví nedá koupit za žádné peníze.

I tak se vyrojí české jedničky a budou sprostě nadávat, urážet a budou zlé, protože to je snad národní český sport. Houby fotbal, nadávky, arogance a závist, to je sport, ve kterém jsou české jedničky nejlepší. Škoda, že tato národní vlastnost není zařazena do olympiády, to by bylo medailí. A pozor, neříkám to já, žena s řeckými kořeny, ale říká to o vás česká inteligence stejně tak, jako to říká i prostý český lid, říkáte to i vy sami.

No jo, ale najednou přijde situace a vy si nevíte rady. Nedej bože, přijde nemoc. Demokracie je vám k ničemu, peníze jsou nulové, auta stojí na dvoře a váš byt nebo dům je smutný. Potřebujete pomoc. Co? Normální život, tak jak to chodí. A najednou se ty jedničky zbortí a stanou se z nich nekonečné ležaté osmičky, které jsou zkroucené do bolesti a strachu, ale na koho se obrátit, když už všem vynadali, podařilo se jim ponížit dobro a zlo je u nich na prvním místě? Co teď?

Jedničky zapomněly být pokorné, zapomněly na to, že existují slova chvály, že existuje laskavost, skromnost a láska. Zapomněly na to, že existuje skutečná karma, která je velmi rychlá a je zadarmo.  A ta dostane každého z těch, kdo je nelidský, kdo je zlý, sprostý a neví, co je to filantropie a normální život, který je jako EKG, protože kdyby to EKG bylo rovné ----------------------------------tak jsme mrtví.

P. S

Přeji vám krásný den.