Karma za výborný článek!

Problém celé společnosti spočívá v tom, že se "řeší" teprve až následky, ale prakticky nikoho nezajímají příčiny.

To je i kámen úrazu naší medicíny, která povětšinou o celostní medicíně není ochotna vůbec přemýšlet. Za většinou onemocnění stojí totiž CELÝ člověk, tedy i jeho psychika, postoje, návyky atd. Psychosomatika však většinu lékařů vůbec nezajímá.

A u psychiatrie je to nejen nepochopitelné, ale ba přímo trestuhodné. Většina z psychiatrů předepíše léky bez toho, aby se zajímali o hlubší pochopení příčin pacientovy nemoci.

Co se stalo včera, je otřesné a neomluvitelné. Víme ale, jaká byla skutečná zdravotní péče u tohoto jedince? Co když se k němu už delší dobu přistupovalo laxně, či dokonce výsměšně? Ostatně to nám i tady (a to nejsme pacienti!) na diskusích někteří páni MUDr. docela často předvádějí a mnozí jim za to ještě nadšeně tleskají!

Kdo je tedy vlastně tím psychicky narušeným jedincem?

Počkejme si na další fakta, např. zda pachatel byl a na co léčen, nebo jen vyšetřován s nejistou diagnózou, nač měl neschopenku. Z neřešených těles. problémů bývá poznamenána i psychika, pacient musí být hodně silnou osobností, aby to sám bez pomoci vydýchal. Znám např. případy dostatečně neřešených déle trvajících bolestí, kdy jeden z pacientů říkal, že kdyby měl doma revolver, zastřelil by se, nakonec mu pomohla příroda, nikoli lékaři.

U těžkých neřešitelných utrpení je revolver jedním z velmi mála rozumných východisek, k takovému úsudku může dospět i člověk psychicky zcela zdravý.

Já jsem sice jen naprostý lak v oboru psychiatrie a psychologie, i když několik odborných knih jsem už z těchto oborů pročetl, ale neumím si představit, jakým způsobem by měl probíhat jakýsi preventivní psychický monitoring všech lidí, kteří mají nějaké vážnější nebo vážné onemocnění. Jen cukrovkou u nás trpí tuším milion lidí. Ale především bych řekl, že pro léčení psychiky musí být nejprve přítomen nějaký zjevný znak toho, že s psychikou není něco v pořádku - že se vymyká tomu, co nazýváme normálním duševním zdravím. A nevím, jakým způsobem by měla lékařská komise vyhledávat duševně ne zcela v pořádku jedince, kteří žádné známky duševní nerovnováhy nejeví a sami pomoc, jak píšete, nevyhledávají. Taky nevím nic o tom, že by závažná tělesná onemocnění měl nějakou svou specifickou jevovou psychickou stránku, která by se ještě nějak zvlášť léčila, jako ve smyslu "boreliózové psychiatrie". Řekl bych, že pokud je člověk z nějakého důvodu v psychické nepohodě, měl by popsat své symptomy a sdělit je psychiatrovi, který mu může doporučit podle toho nějaké neuroleptika nebo psychoterapii. To je asi běžný postup, kterého měl využít i mládenec s boreliózou. Těžko budeme zavádět psychiatra specializujícího se na boreliózu, který bude předepisovat léky určené přesně na řešení problémů souvisejících jen s boréliemi.

Jinak ale nezapomínejme, že v současnosti máme přístroje na rentgen hlavy, ale nikoli rentgen duše. Neexistuje spolehlivá metoda, jak u někoho jednoznačně diagnostikovat riziko, že někde postřílí nevinné lidi nebo třeba namíří jakožto pilot letadlo plné lidí do nějakého svahu, jak se před několika lety stalo ve Francii. Radí nám jen věda, ne Bůh. Stejně tak nám žádný bůh asi ani nevysvětlí, proč existují masoví vrazi a konají jak konají. Kdyby se člověk pokoušel rozumem najít vysvětlení něčeho jako masová vražda, s informacemi o těchto jevech třeba jen za toto století, musel by se asi zbláznit taky.

Pane Záturecký, souhlasím, na druhou stranu, pokud je pacientovi opětovně nedůvěřováno, že je nemocný, což právě u lidí s chronickou boreliózou bývá obvklé, je zsažena psychika únavovým syndromem, pak může skončit jako nedávno jeden 24 mladík, který spáchal sebevraždu. Je to hodně náročné téma. A díky za Váš příspěvek i za čtení.

Super článek, souhlasím a karma.

Vrátila jsem se k článku a až teď jsem si všimla věty o rozkouskovaném pacientovi. To je přesný výraz. A naprostý souhlas s celým článkem, kde paní Kateřina píše o tom, jak málo péče se dostává psychice při léčení těla. Ještě bych dodala, že už samotný přístup lékaře a chování, které vzbuzuje důvěru, je pro nemocného polovičním uzdravením. A dalo by se psát o dalších "drobnostech". Například o takové, že některým lékařům je šumák, když pacient čeká v ordinaci několik hodin.

Děkuji za článek, bezva jsem si početl.

A k tomu příspěvku podemnou? Pan doktor se bez těch koblih opravdu nemůže obejít, on je má prostě moc rád!

Zasloužená karma.

Ne, nemá rád Babiše a to celkem chápu.

Katerino, mydlíte to trochu hlava nehlava.Takže několik poznámek.

A/ Lidé jsou poněkud zblblí seriály a mají pocit, že lze vše vyléčit. Vámi popsaný nárůst je dán tím, že lidé prostě žijí déle a tudíž se objevují choroby u těch, kteří by statisticky před cca 30 lety již nežili. Všechny choroby vyléčit nelze, nicméně jsou jasné statistiky, že velmi záleží, jak k nim daný jedinec přistupuje. není překvapení, že nejhorší výsledky bývají u rozvedené učitelky okolo 40 let.

B/ Vaše představa, že je třeba aby všichni, co pozorují nějaké psychické potíže, byli adekvátně léčeni, je poněkud naivní. Mnoho vážně psychicky nemocných k lékaři nejde a prvním projevem může být jejich sebevražda, zcela ojediněle sebou může vzít "kolektivně" několik nevinných, jak se nejspíše stalo v Ostravě. Tyto lidi prostě nepodchytíte. Psychiatři a psychologové jsou naopak zavaleni jedinci, kteří jsou frustrovaní dobou, těmi, kteří si nevědí rady s nabytou svobodou a nutností rozhodnout sám za sebe.

C/ Dostupnost lékařské péče je politikum. Zajímavé je, že mnoho občanů se nechá uplatit koblihou, místo toho, aby přemýšleli o podstatnější věci, jako je dostupnost zdravotní péče pro ně a jejich rodinu. Tento stát už několik let řeší problém pana Babiše, sňatky homosexuálů atd., zatímco zdravotní péči, její dostupnost, efektivní financování, dostatek lékařů atd. nikoho nezajímá.

D/ Pěkný den.

A) Neznám nikoho, kdo by si myslel, že lze všechno vyléčit.

B) I k těm jedincům, "kteří si nevědí rady s nabytou svobodou", by měl lékař přistupovat profesionálně

C) Systém je špatný už třicet let, zbytečně sem motáte "koblihy". Takhle by se lékař vyjadřovat neměl.

Souhlasím. Systém je špatný. Lidé už dnes nemají ani svého lékaře. Dříve to byl obvodní nebo závodní lékař, který věděl o vás všechno. Dnes se mu říká praktický, ale praktické je to jen pro lékaře, pro nemocné nikoliv. Než jste šla ke specialistovi, napsal doporučení obvodní. Dnes u specialistů žádné doporučení nepotřebujete. Chodíte po různých doktorech, přehazují si vás jako balón, více než na člověka koukají do počítačů. A tvrdí, že jste za všechno odpovědná sama, anebo že si musíte v tom věku už zvykat. Než někdo něco rozhodne a než se dostanete na řadu, už je pozdě. Každý nemá známosti nebo prořízlou pusu (nebo za kamarádku Vás - vzpomínám na Váš blog, za který Vás, za Vaši dobrotu, cepovali). Specialisté, kteří byli dříve samozřejmostí, dnes v menších městech chybí. Atakdále.

Dalo by se o tom psát tisíce stránek, dalo by se psát o velkém byznysu s léky. Staří lidé, kteří ještě důvěřují lékařům, protože žili v jiné době, jsou pomalu zabíjeni léky a málokoho to zajímá. Vím, že v USA se konaly demonstrace lékařů proti byznysu s léky - jak to dopadlo? Peníze vítězí.

právě dnes mohou lidé mít svého lékaře, což dříve nebývalo. Dříve jsem musel ke svému obvodnímu lékaři, i když jsem věděl o lepším.

Velmi rozumně na to téma pohovořil Cyril Höschl. Vřele doporučuji vyslechnout:

https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/plus/2019-12-11

Čas 5:18:05

Z dostupných informací vyplývá, že žil s pocitem, že ho nikdo nechce léčit. Jestli ten pocit byl oprávněný nebo to bylo projevem psychické nemoci, to netuším. Avšak vím, že pokud na vás takový pocit působí dostatečně dlouho, pak vás pozvolna ovládne.

Otázkou je co s vámi provede pohled na lidi, kteří léčeni jsou. Budete jim závidět? Budete je nenávidět? Dáte svoje pocity najevo nebo se za ně budete stydět a budete je skrývat?

Domnívám se, že v tomto případě souběh takových pocitů a vlastnictví zbraně vyústil v tragédii. A nemám ani nejmenší představu o tom, zdali je možné zabránit něčemu podobnému v budoucnosti.

Pane Michale, díky za kvalitní příspěvek.

Jsem hrdý táta studentky, lékařky ! Svým videm jsem si ji představoval, jak kráčí za bitevní linií ! Jak pomáhá raněným s brašničkou s Červeným křížem. Ještě lépe, kdy bude operovat složitost lidského ústrojenství. To zklamání = Psychiatr ... !

Zajímavými besedami s dítětem, jsem i prozřel. Ona říká = Otče, jsem za bitevní linií ! Zrychlující se doba přináší své padlé, už je to i u nás, v ČR. Deprese, stresy, vyšinutí. Gamblerství - hledači loterijního štěstí Alkoholici - konzumenti omamných nápojů, Omamníci - čichači, lízači, píchači všelikých látek ! Ti všichni jsou ještě dobří, svým způsobem pochopitelní - Zastoupeni široce - I lékaři a dokonce farářem ! Jsou horší !

Jak tomu mám rozumět, jací horší ? No právě - ti normální, rozumní ! Z ničeho nic, pod vjemem náhlého - střádaného popudu, vybuchnou jako saze v komínu ! Pobodá, poseká manželku jakýmikoliv předměty, v hlavě se jakási chiméra usadí a onen hlas poradí. Běž popravit nic netušící, sedící pacienty ve 3 patře, čekárny ostravské fakultky ! Uleví se ti ...

Názor jsem změnil - Zajímavé řemeslo ! Pouze nechápu, jak bude - jako budoucí dobrotivá teta krýt absenci? Nepochybně klasiko bumlujícího synovce, až nepůjde do školy. Přinese omluvenku, jistě = Psychiatrická léčebna ! (Já jsem jim to říkal) ...

Mirku, jo, skvělý příspěvek a já ho pak rozepíšu. Díkec.