Hrozné případy, které jste uvedla. Ja jsem se take bala odejit, nebylo kam a ten clovek z vas opravdu vyssaje veskerou energii. Bala jsem se, ze me zabije, zdravotne jsem na tom nebyla dobre a myslela jsem, ze dite ochranuju jak muzu. Když bylo synovi pres čtyřicet,tak mi řekl, že jsem od těch hrůz nedokázala ochránit. Nepochopil, že týraný partner je na stejné urovni, jako jsou týrané děti. Ale podporuju názor, utíkat, co nejdříve utíkat, dokud vás partner nemá uplne v hrsti, dokud jestě dokáže odejít a nezlikvidovat celou rodinu. Jenom vědět, kdy je ten čas...

Ivanko, díky, pamatuji, že jste o tom psala. Utíkat, jakmile se to stane poprvé. Pak už je to stále.

Máte pravdu, Katerino. Než žít takový život- to raději rozvod. Nesvobodu a tyranii bych od muže také nesnášela. A kdyby se tak choval k dětem - to teprve ne. Karma.