Bohužel žijeme v neurotické době a mnoho lidí se tím nakazilo, protože nedokáží se svou duší od ní odstřihnout. Naopak, jako by byly s ní spojení pupeční šňůrou ji kopírují a tak ji dělají stále víc neurotickou. Proti tomu se dá snad jen bojovat nadhledem a klidem, nedávat jim příležitost ke stupňování agresivity prostředí.. Jinak samo sebou karma..

Přemysle, to jsem udělala, asi jsem to udělala v tu chvíli správně, protože se mi udělalo fyzickou opravdu zle. A děkuji za Vaše slova i za čtení.

Zažil jsem to nedávno taky. matka řvala na holčičku, že jí nechce vidět ve škole s tím Vietnamcem, že je to hrozný, co je tady za ksindl.... I já jsem měl problémy, přestože jsem se tady narodil. Nakonec jsem se nad to povznesl:)

Romane, děkuji Ti moc.

Paní Kateřino, ten pocit určitě nemáte jen vy. Ve vašem vyprávění, ale figuruje i dost těch lidí slušných (doktorka, sestřičky, řidič sanitky) a já pevně doufám, že těch je tady stále ještě většina. Přeji pěkný večer.

Pane Davide, ano, je to tak, proto je zmiňuji. A moc děkuji za čtení.

Zkuste se už zbavit toho pocitu, že jste něco víc než Češi

Pane Matuško, Vy se zkuste zbavit té ruky, která zakrývá Vaši pravou tvář, věřte mi, že uděláte pro sebe více. Od Vás vážně žádné rady nepotřebuji, protože jste srab.

Chápu, že vznikl takový článek, chápu ten postoj, Katerino, ale na Václaváku se v dnešní době pohybují hlavně turisti, feťáci, ku..y, nedivím se, že se lidi na sebe neusmivaji... Ale já jsem se zrovna včera v parku usmívala na krásnou malou černou holčičku a jejího tatínka...

Je mi líto, že jste zažila takový útok

Paní Naďo, já nepsala o Václaváku jako takovém, ale o těch prodavačkách, prostě o službách atd., no jo, kdyby mi nebylo tak blbě, možná, že to bylo dobře, ale opravdu jsem byla v šoku. Děkuji za čtení.

Řešení Vašeho klidnějšího života je zcela jednoduché.

Řecko

Milá Kateřino, za prvé velká gratulace k ocenění a za druhé - vůbec si nedovedu představit jak bych zareagovala, nikdy jsem se s něčím podobným nesetkala ale zvládla jsi to s grácií

Chápu Vás. Ale třeba to byl jen den blbec.....a zas budete za chvíli vše vnímat lépe. Po takovémto incidentu, věřím, má člověk tendence na věci nahlížet dost černě. Podobných lidí - jak ona pokřikující paní - je zde více. Doporučuji Vám si jich nevšímat a už vůbec si jejich chování nepřipouštět k srdci. Stejně tak tady narazíte na spoustu skvělých lidí - ale to určitě víte sama.

Ještě si troufnu trochu hypotetizovat, že ona zmíněná paní nemusela být vyloženě zlý člověk. Jen je u nás, bohužel, podobné chování dosti tolerováno a bráno jako normální. Na jednu stranu je fajn, že tu nemáme přílišnou korektnost, na druhou stranu je pak ale na houby, že akceptujeme podobné chování a osobní narážky na původ, národ, náboženství či rasu (stačí někdy pročíst i diskuse zde na iDNES). Chtělo by se to trochu zamyslet nad onou pomyslnou hranicí.

Vám příjemný večer.

Adame, moc děkuji za krásná slova. A díky, vážně, jste fajn člověk.

Jsem v šoku, vlastně nevím co napsat, protože takové jednání...Je mi to líto

Ivanko, nebuďte, stačí, když jsem byla já. Jste takové zlatíčko.

Kateřino, hrozně to tu poslední dobou zhrublo, hrozně... za ty co nemaj dva domovy můžu slíbit, že se nevzdáme, a třebas ta země zase bude víc na první ochutnání pro lidi než je dneska a posílám karmu, i když to asi není hlavním důvodem blogu.

Filipe, děkuji.