Možná to je hloupý nebo naivní názor, ale domnívám se, že chování může režim ovlivnit jen minimálně. Stejně jako v dobách socialismu i nyní narážím na lidi, kteří jako královně Katerině umí znechutit celý den třeba jen tím, že dávají najevo, že tu nejsou oni kvůli nám, ale trpí nás a my je strašně otravujeme. Zrovna tak jsem se setkal s mnoha příjemnými lidmi, ochotnými a dobře naladěnými, i když jim nebylo rozhodně nejlépe. Například jeden člověk v hračkářství se mnou dokázal strávit skoro dvacet minut a debatovat o plastikových modelech a já odcházel s uspokojením, že pro něj nejsem jen smrkáč, který si nakonec nic nekoupil. A po letech jsem se dozvěděl, že mu v té době umírala manželka.

Chci říci, že nemusíme mít nutně slunce nad hlavou, ale mohli bychom ho umět rozdávat, protože nikdy nevíme, kdo ho právě potřebuje a komu tím třeba - obrazně řečeno - zachráníme nejen den, ale někdy i mnohem víc.

Co se tyka naprav po totalitnim rezimu - nekdy v roce 1986 jsem cetl pojednani jednoho spanelskeho sociologa, ktery tvrdil, ze naprava mysleni lidi, kteri zili v auktoritarskem systemu, trva nejmene 1 a pulkrat krat delsi dobu, nez trvalo to nepriznive obdobi. Pozastavoval se nad tim, ze jeste 11 let po konci Frankova rezimu, ze mysleni Spanelu nejak zasadne nezmenilo. Ostatne Mojzis se motal s Izraelity po Sinaji 40 let, tedy dve generace, aby se z lidi vymitilo otrocke mysleni. Ovsem i tak si myslim, ze ta stale jeste prezivajici nerudna mentalita v CR ma i jine koreny, nez roky totality. Mozna to ma i geneticke koreny. Britsky historik N. Davies ma na slovanske narody "slabost" a ve svych pojednanich se jich zastava, ale na druhe strane pripousti, ze my "Slovane" mame mnohe "mouchy", napriklad vice nez jine evropske narody sklony k negativismu a sklony stale si na neco stezovat.

Historikové již nyní by měli zpracovat dostupné informace a vyjádřit se k příčinám, proč za 29 let je zde všechno o penězích až na prvním místě. Aby bylo jasno, jsem za rok 1990 rád, dokonce jsem v roce 1988 předpovídal "převrat", nedalo se na systém dívat. Ale nepřestanu si vážit lidí jako byl např. Ing.Chalikov, pod jehož vedením Zetor Brno ještě v roce 1990 vyvážel do 80. zemí světa traktory a platili nám ne tvrdých měnách a hned. Kdo bude vyčítat tomuto pánovi, který nedávno odešel na druhý břeh, že byl členem KSČ? Tisíce zaměstnanců na něj vzpomínají, rádi se nechali od něho "vykořisťovat" v socialistickém státě. Jedna spoluzaměstnankyně mi připomněla, jak nám před 40. lety náš šéf (byl přítelem zmíněného Ing. Chalikova) říkal: "Prozatím jsme v podnicích rozumní, je jedno, jestli má někdo legitimaci či nikoliv. Ale až to tady bude vše o penězích, bude to špatné"! Jako kdyby tušil, kterým směrem se vrhneme. Vlastně neschopným chlapcům ve vedení státu se za 29 let podařil ještě jeden bonus, tedy splnit sen funkcionářů jedné strany, kteří před rokem 1989 razili heslo: "Neustálé uspokojování stále rostoucích materiálních a kulturních (nyní duchovních) potřeb obyvatelstva". Nevěříte? Tak se pozorně dívejte na parkovištích u supermarketů, jak manipulace se zbožím sviští..z nákupních vozíků do kufrů aut. O spotřebě zboží technického charakteru (auta, el. přístroje a kuchyňské zařízení) ani nemluvě. Zdravého rozumu je nám třeba...

Ano, Kateřino, zloby je mezi lidmi bohužel hrozně moc. Nemám na to, abych analyzoval příčiny, byly by to jen spekulace. Ale snad právě proto si vážím každého dobrého činu, kterým se kdokoli snaží tento neutěšený stav trochu vyvážit.

Díky za článek, hezký večer

Ano, stává se mi, že někdy mám stejné pocity jako vy a nechápu proč jsou lidé na sebe zrovna takoví, Je jasné, že jsme každý nějak odlišný , pak je namístě logická úvaha typu ...pokud nebudeme mít žádný názor, tak bude v duši klid a v našem okolí též a zla bude méně, což je ovšem v lidské říši zcela nemožný. A dál,jak reagovat pakliže čtu zde blog plný zla a nenávisti ? Odpovědět stejným způsobem? Nebo být tolerantní? Jako reakce se mi ozve , že ́tím potvrzuji že nemám vlastně žádný názor Tak jsem se nějak zamotal, co jsem vlastně chtěl řící, už vím, jedno je jisté v mém okolí se chovají lidé celkem normálně a jsou i zde velmi vyhraněna individua. Karma za to ,že jsem se zamotal.

Prestehujte se na Moravu, Katko, tady se obcas jeste najdou i lidi, kteri nezijou jen sami pro sebe

Ve výchově naší generace, kromě již zmíněné klasiky(nic z tebe nebude!...) zaznívalo taky často sousloví "nebuď blbej!" Nabádání, jak na všechny a všechno kolem sebe vyzrát. Tušil jsem od mala, že je na tom něco špatně. Cítil jsem se při tom stále větším blbcem, než jsem přišel na to, že to může být i naopak. Na otázku, proč jsou Češi takoví se mi dostalo jednou zajímavé odpovědi: "protože jsme v historii museli vždy čelit daleko většímu a tupějšímu nepříteli."

Žiji v této zemi od narození, což už je něco přes 60 let, a žije se mi tady dobře. Bývám svědkem a někdy i účastníkem nějakých těch konfliktů, ale jak často? Snad jednou za několik měsíců. Na to mám myslet dnes a denně? Teď si ani nemohu vzpomenout na ten poslední, je to už dlouho. Je to opravdu jinde na světě tak moc rozdílné?

Jen pro upřesnění, 40 let u nás trval komunistický režim, okupace z toho zabrala jen těch druhých 20 (zaokrouhleně). A lidé (aspoň ti "obyčejní") se k sobě chovali zhruba stejně jako dnes, nevidím větší rozdíl. S režimem to nesouvisí.

napsala jste moc hezky, piste

Ve všech Vašich příbězích je velký kus pravdy a já na ně nemohu reagovat, neboť je mi z toho moc smutno, jací mi jsme to vlastně ,,lidé". O jedno Vás ale musím poprosit, pište dál a nenechte se odradit. a karma.

Paní autorko, jednala jste správně. Člověk by měl umět říci si svoje nejen v obchodě, ale také třeba na úřadech a u lékaře (i v práci, ale to je na zvláštní kapitolu). Ne se pořád jen krčit a bát se, že by mě za názor či pouhý dotaz mohl obchodník, úředník nebo lékař špatně obsloužit - to ať si ty svoje služby raději nechají.

U mě to za chvíli bude 30 let, tedy přesněji až příští rok, a mě se vybavila jedna vzpomínka, když ve Vašem článku padla zmínka o Řecku a Turcích.

Tehdy se otevřela možnost poprvé se podívat do Řecka, které jsem měl jako dítě nějak rád díky knížce Řecké báje a pověsti. Tu jsem četl a obrázky prohlížel velice často, a z ní jsem si Řecko nějak zamiloval, ač jsem o něm jinak věděl velice málo.

Ale povedlo se a já se dostal, tehdy poprvé na ostrov Rhodos, který jsme procestovali většinou bez problémů stopem, protože vždy prvé auto na které jsme mávli zastavilo, a bylo jedno zda řídil místní, nebo turista. A byla tam fajn jak příroda, tak místní lidé. K večeru jsem chodíval v hotýlku do baru, na pivko které čepoval sympatický mladík do skleniček, které měl uloženy v mrazáku, a tak to teplé pivo se nechalo docela pít. A tak jsem se s ním za pomoci slůvek z různých cizích jazyků bavil u baru a bylo to prima.

Až do dne kdy jsem se vrátil od moře, či bazénu a u baru zněla nějaká muzika z kazeťáku, kterou barman poslouchal a v jejím pro mě exotickém rytmu se pohupoval, při tom točil pivko, naléval Metaxu a obsluhoval hosty. A když měl chvilku dal jsem se s ním naší zábavným jazykem, který jsme časem vycizelovali dal do řeči. A ze mě vypadlo něco v tom smyslu, že je to pěkná muzika, taková zvláštní, a že mi připadá jako turecká...

...a okamžitě jsem poznal, že když člověk neví, tak by měl ústa držet a přemýšlet, než z nich nějakou pitomost vypustí.

Od té chvíle jsem byl hostem, kterého obsluhoval až posledního, pivo jsem dostával jen do skleniček, které byly uloženy na baru, takže se v nich ohřálo ještě víc. A do konce dovolené jsem už neměl šanci si na pivku pochutnat a osvěžit se, jak bylo teplé. A naopak jeho vztah ke mě ochladl k bodu mrazu.

Ale to postekavani kosicky panove se opravdu ty pokladni nemohly naucit od nasich rakouskyc ublizovatelu, mozna ani ne od tech ruskych osvoboditelu. Domnivam se, ze je to ucoli vedouci socialistickych prodejen co meli to spravne uvedomeni.

Možná se mi budete smát, ale ta vřelost tu není třebas i proto, že nemáme tolik sluníčka nad hlavou.Pak nám schází i v srdci.... Ale asi je to jenom kec, neboť jak píše pan Vokoun níže, jen přejedu do Rakous a přijdu si v jiném světě. Jsme jací jsme, a jsem si vědom, že i já jsem součástí... Za sebe, snažím se ty malé vesmíry kolem občas vylepšit.P.S. tu lhostejnost, kdyby šlo vyléčit, bylo by vidět víc to dobré, které kvůli ní zaniká.

Ano, nekteri Cesi opravdu dovedou byt zli. A opravdu to neni 40 roky ruskeho vlivu. Dlouha leta jsme meli za soused y Rakusaky z Innsbrucku. Jak se mnohe vlastnosti tech narodu podobaly. A dlouho jsme vzdy debatovali o tom, kdo od koho ty spazne vlastnosti prevzal.

A to jsme zili ve spolecnem state pres 300 let. Vlastne nezili, upeli jsme pod Rakouskem jak ti pravi vlastenci vzdy psali.

Ten paleček je hlavně za to, jak jste se zachovala. Ovšem s tím ostatním až tak nesouhlasím. S tím, že mnozí kde co svádějí na léta minulá, s tím ano. I s tím, že v tom to vše špatné není. Že lidé jsou velice ovlivněni tím, co je stále prezentováno v mediích, to jistě velice souvisí. O tzv. social. sítích ani nemluvě. Ovšem dovolím si tvrdit, a nejen, ale i, z vlastních zkušeností, že lidé byli, jsou a budou v jádru stále stejní bez ohledu na dobu, systém, či režim. Jistě lze mluvit i o ,,jistých specifikách". Např. i u Vás, neb Váš jižní temperament se u Vás nezapře

vidím to stejně paní Katarino. -jak se lidé mohou stále vymlouvat, že za 30 let nebyli schopni napravit to co se podle nic pokazilo během téměř stejné doby?vše je v lidech a o lidech

Kolik je bůčku za 45Kč že jí špinavá prodavačka odmítla vyhovět?

Jak jste poznala že stařenka nemá doma skované celoživotní úspory pro nákup od šmejdů

Odsuzovat a urážet národ který Vám pomohl není zrovna chytré, ale pravda je to in...

Jinak obdivuji Váš životní elán a ráda čtu Vaše příběhy