Už jsem se dvakrát pokoušela okomentovat tenhle blog a dvakrát mi to smazali.

Tak snad prostě dobrý

Tak díky. A proč to smazali?

Otřesné, ale i to je život. Tedy vlastně neživot, takové přežívání s nejasným přežitím do dalšího dne.

Napadá mne, kolik asi tak proteče měsíčně eur v takové "rodince" a kam putují

ach jo....je mi smutno a vím, že takových příběhů jsou tisíce...a my si pořád na něco stěžujeme...

Zuzko, a to mám vedle sebe ještě v Řecku ještě Mery, letí sem, je nemocná.

Člověk nemůže zachránit celý svět. Udělala jste co jste mohla

Bohužel tyhle případy se dějí i u nás a občas nechápu co všechno si ženy nechají líbit i když útěk třeba do azylového domu by byl v naší kultuře podstatně jednodušší.

Věřící mají v těchhle případech výhodu že se můžou aspoň modlit. Za sebe i za druhé....

Paní Hano, tady nepomohlo asi nic, tak to tuším. Moc děkuji za sledování tohoto příběhu.

Od včerejška přemýšlím, co Vám napsat, ale napadají mě jen fráze a to si ten příběh ani Vy nezasloužíte...

p.s. od rána samosebou

Moc pěkné

Milý Filipe, děkuji, to úplně stačí, napsal jste víc, napsal jste mi toho hodně.

To je strašný. Díky za Vaše vyprávění, Kateřino. Vím, že se ze všech sil snažíte pomoct a cením si toho, ale netrapte se tím při své snaze. I když to asi nejde netrápit se...

Jene, děkuj,

Kruté.

Díky za to, že Vám to není lhostejné. A že jste se s námi podělila.

děkuji za čtení a za odezvu,

Je mi moc líto Sofie. A ten příběh mě utvrdil v přesvědčení, že muslimové v Evropě žít nemají.