Mám hlad!
Bylo mi přesně deset let, když se mi tento příběh stal. Zaťukala jsem na dveře české kamarádky Evy, která pocházela z bohaté rodiny. U nich doma byl pěkný nepořádek. Její táta pracoval pro zahraniční obchod ve Švédku a tak si žila Eva s její mámou dobře. Nechala mě stát u dveří a jedla ty jahody. Dívala jsem se na ni, ale když po mě hodila první stopkou se zbytkem jahody, tak jsem tu stopku nezvedla, házela další a další a já jsem polykala sliny. Měla jsem hlad a měla jsem na ty jahody chuť.
V té době už byl můj otec nemocný. Potřeboval kvalitní jídlo, tak jako můj bratr, který přežil turbekulózu, několik zápalů plic a nebezpečnou žloutenku, které se říkalo černá. Mamka pracovala jako dělnice u lisu a jednou přišla domů, posadila si bratra na stoličku, vzala žiletku a rozřízla mu tu uzdičku pod horním rtem. Z jeho pusy vytékala žluč nebo hnis, vlastně to ani nevím, ale bratra mamka zachránila. Já se učila píchat tátovi injekce s inzulínem.
Ti dva potřebovali kvalitní jídlo, tak se kupovalo to málo, co se mohlo koupit pro tátu a pro bratra. Já s mamkou jedla pečené brambory nebo zapékané makaróny. Někdy jsem měla i vajíčka. Milovala jsem chléb s máslem a paprikou a také chléb se sádlem. Jakmile byla přestávka, vytáhla jsem si svojí svačinu, kterou jsem zhltla a hladově jsem se dívala po spolužácích, co jedí. Můj hlad rostl a těšila jsem se už na oběd do družiny. Doma jsme vařili jenom řecká jídla a já jsem si zamilovala česká. Rajská omáčka, koprovka, španělský ptáček, plněné knedlíky a buchtičky se šodó to byly pro mě pochoutky. Snědla jsem klidně i deset knedlíků. A stejně jsem měla stále hlad.
A pak přišel ten osudový den s tou Evou a s těmi jahodami. Jak jsem tak polykala sliny, rozhodla jsem se, že budu studovat, že něco v životě udělám, abych pomohla chudým a hladovým dětem. Vážně, tehdy padlo moje rozhodnutí. Nikomu jsem nic neřekla, ani mým rodičům, že se budu učit tak, že nemusí mít žádnou starost, že se mě už nikdy nemusí ptát, jestli se učím. Stejně jsem je podváděla, protože neuměli česky a já přečetla všechny knihy z knihovny a tvrdila jsem, že se učím dějepis nebo něco jiného.Tímto dnem se vše změnilo a já jsem pečlivě četla všechny možné knihy, které by mi pomohly s mým cílem.
Byla jsem jedničkářka, nebyla jsem žádný šprt, ale jedničkářka jsem byla. Problém nastal, když jsem šla na střední školu. Můj tajný plán, že budu studovat tak, abych byla něco platná, byl najednou nedostupný. Díky tátovi jsem nebyla nikam přijata, protože byl vyloučen z KSŘ, protože byl něco jako český disident, akorát, že to měl z každé strany. To už jsem měla dávno státnice z psaní na stroji, které jsem úspěšně složila ve 12 letech (o tomto jsem psala jiný článek), sedla jsem si a napsala jsem Husákovi dopis, kde jsem mu vylíčila osud táty. Na školu mě vzali a já jsem nemoha říct rodičům pravdu, abych je netrápila. Táta se hrdě usmíval a dal pusu mámě na tvář za to, že mu porodila takovou dceru.
Zbytky jahod ze mě udělaly to, co jsem nyní. Už nikdy jsem svůj názor na to, co budu dělat, jak se budu chovat, nezměnila. Myslím, že jsem ten den vyspěla, byl to můj třetí případ, který mě od dětství ovlivnil.
Sedím v Rakousku mezi elitou českého národa na večeři v krásném hotelu. Předkrmy nám nosili na ohromných talířích a uprostřed bylo jídlo trochu větší, nežli špendlíková hlavička. Brala jsem si ze stolu pečivo, protože jsem měla opět hlad. Mezi jídlem nám donesli jahodový sorbet. Naproti mně seděla děsně nesympatická ženská, která celou tuto akci organizovala. Chtěla být vtipná, ale byla strašně trapná. Vrhla jsem se na sorbet a vypila jsem ho. Na co lžička? Bylo ho tam trochu.
Celá jsem opuchla a začala jsem se dusit, dostala jsem anafylaktický šok. V kabelce jsem tehdy nosila záchranný balíček. Stěží jsem ho vytáhla, spolkla jsem dva prednisony a dithiaden a už tam byla sanitka. Můj druhý anafylaktický šok dopadl dobře a já druhý den odjela. Nebyla jsem si tak úplně jista, zda jsem alergická na jahody nebo na tu divnou ženskou.
Včera jsem učila řecké tance malé děti, pak i dospělé. No jo, tři hodiny poskakovat tedy není žádná legrace. Chvíli jsem koukala na bonboniéru, kterou jsem dostala k Valentýnu. Strhla jsem obal a otevřela ji, že si dám jenom jeden čokoládový bonbón. U bonbónu jsem přemýšlela, že jsem stejně českým lidem nesrozumitelná. Dala jsem si další bonbón. Pak jsem si vzpomněla, že jsem nesrozumitelná i řeckým lidem. Hltala jsem jeden bonbón za druhým, jestli náhodou nepřijdu na to, jak to mám udělat, aby mi lidé rozuměli. Nepřišla jsem na to a milou bonboniéru jsem snědla celou. Měla jsem zase hlad.
Svoji dětskou touhu, že budu pomáhat lidem, dětem obzvláště, jsem splnila. Vlastně ji stále plním, protože mám stále hlad, takže moje chutě mi připomínají, že jsou na světě opravdu lidé, kteří trpí skutečným hladem.
P. S.
A nikdy bych po nikom nic nehodila. To je moje zásada, že každému podám jídlo do ruky nebo na talířku.
Katerina Kaltsogianni
Máme dva nebo tři prezidenty?
Vlastně máme tři prezidenty, ale ten, co se jmenuje Zeman, nemůže zřejmě o ničem rozhodovat. Netuší, že místo něho rozhoduje Mynář a Ovčáček, že se do "prezidentské funkce," zvolili sami.. Alespoň je v něčem Česko nejvýraznější.
Katerina Kaltsogianni
Kohoutí hnízdo x Čapí hnízdo
Kohoutí hnízdo sídlí v Bruselu, odkud na nás kokrhají kohouti. Mají tam i slepice, ale určitě se na všechny nedostane. Jsou tam i bílí koně, vzácná rasa, která vypadá jako lidi. Pochopte konečně, proč nechají ptáci žít Čapí hnízdo
Katerina Kaltsogianni
Dyť o těch dluzích nic nevíme
Hádka se odehrála večer na terase, kde jsme se sešli. Přijela jsem utahaná z Larissy, rozčarovaná řeckým chováním. V hlavě mi běžely otázky, zda je to lockdownovou situací nebo povinným očkováním Řeků, kterým tím berou demokracii.
Katerina Kaltsogianni
Pan Okamura nemá mediálního poradce?
Po skoro čtyřech měsících si pouštím zprávy, kde se najednou objeví Okamura, který byl velmi krutý a nelidský k afgánským uprchlíkům. Chtěl se zalíbit? Jedná se o rasistické prohlášení? Pokud ano, tak by měl odejít z politiky.
Katerina Kaltsogianni
Možná to hodím Pirátům, Aneb kdo naočkuje voliče nejlépe
Na můj předchozí článek "Hodím to Babišovi...." jsem dostala okamžitou reakci mediálního mluvčího Pirátů. Napsal mi podrobný e-mail o tom, jak je strana Pirátů šikanována, že jsou to výmysly ze sociálních sítí apod. No tak uvidíme
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Ani vás nepustí do haly. Podvodů při prodeji lístků na MS v hokeji přibývá
Organizátoři i policie varují: Kupovat vstupenky na mistrovství světa v hokeji od někoho jiného než...
Katar plánuje vyhoštění lídrů Hamásu, ale není kam. Jordánsko je zpět nechce
Premium Katar je místo, kde si lídři teroristické organizace Hamás léta užívali pětihvězdičkového luxusu....
Za bydlení politiků platíme tisíce, vládní byty a vily mnozí z nich nevyužívají
Premium Stát jen za tento rok zaplatí za bydlení v Praze mimopražského ministra školství Mikuláše Beka...
Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí
Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 332
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1582x
Mám jednu velkou touhu, kterou v sobě nosím od malička, snad se mi podaří i tuto splnit.
A nic jiného už o sobě psát nebudu, nemá to smysl. Od toho je blog, abyste si udělali názor sami.