Jsou Češi rasisté?

Normálně si moc na netu nečtu zprávy, ale dnes jsem otevřela zprávu o tragické nehodě romské rodiny, která žádá o pomoc, protože trojnásobný či čtyřnásobný pohřeb je pro ně finančně nedostupný. Hledala jsem transparentní účet, ale

našla jsem pod článkem tolik rasistických a nenávistných příspěvků, že jsem se rozhodla napsat tento blog. Možná, že se mnozí z vás ztotožníte s těmi, co píší tak hnusné věci, možná, že ne, já nevím. Osobně tímto článkem chci upozornit na stav, který je alarmující. Nelze přeci při takové tragedii rozlišovat, zda je někdo bílý, někdo hnědý a někdo černý, dokonce i žlutý.

Kopíruji podstatné, na co reagují lidé velmi odporně, vlastně mi tady schází slova, protože jak vyjádřit tolik hnusu, když čtu příspěvky pod článkem?

"Rodina zesnulých žádá o pomoc Rodina zesnulých je nyní v tíživé situaci. Truchlí nad ohromnou ztrátou a navíc většina z nich přišla kvůli koronavirové pandemii o práci, tudíž o zdroj financí. Rodina se nyní obává, že nebude mít dostatek peněz k zaplacení trojnásobného pohřbu. „Od té doby, co byla ta havárka, jsem ještě nespal. Byla to dcera, vnuk a synovec. V tom autě, to byla celá moje rodina,“ svěřil otec tragicky zesnulé Máši Jaroslav pro TN.cz."
Zdroj: https://www.extra.cz/masa-pepicek-a-martin-zahynuli-pri-tragicke-nehode-rodina-prosi-o-pomoc?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Romové oproti Čechům milují a pořádají velké svatby, protože pro ně je rodina opravdu rodina. Nezdá se vám to? To nevadí, ale drží při sobě. 

Když jdu na hřbitov, tak se zastavím u romských hrobek, nemají hroby, koupili si hrobky, které jsou kýčovitě ozdobené. A musím říct, že jsou ozdobené v každém ročním období, protože Romové ctí i svoje mrtvé.

Možná, že jsem tento blog, který ani nepíši podrobně napsala z úhlu pohledu Řekyně, která někdy nechápe český přístup. Je to můj letitý souboj s mým vnitřním vnímáním. Nemám ráda nelidskost, nemám ráda, když je někdo sprostý na lidi, kteří prožívají neuvěřitelnou tragedii čtyřech zesnulých z vlastní rodiny, kde bylo navíc malé dítě. Nemám ani důvod nevěřit rodině, že je jejich bolest nepopsatelná.

Související článek je o dvou dívkách, které si lehly na koleje, aby je přejel vlak. Bylo jim 18 a 19 let a jejich úmysl se jim podařil. Spáchaly sebevraždu  Další související článek sděluje, že dvouleté dítě srazil vlak, protože samo přebíhalo koleje, které bylo na místě mrtvé. A nic se neděje, klídek, žádné komentáře. Jak mohlo samotné dvouleté dítě přeběhnout přes koleje? Kdyby to bylo romské dítě, bože, to by byla tragédie veliká a těch nadávek, že by se za ně nemuseli stydět ti největší hospodští opilci.

Úplně na závěr dodávám, že chápu české občany, kteří poukazují na sociální dávky pro romské rodiny, ze kterých si tyto žijí vcelku dobře. Ale ruku na srdce. Kdo chce zaměstnávat Romy? Téměř nikdo, takže vláda bude platit za to, že chtěla tuto národnostní skupinu přizpůsobit české. Pokouší se o to několik desetiletí, ale výsledky jsou chabé, protože zakořeněné tradice a chápání Romů jen tak někdo nezmění. Vláda si sociálními dávky pro Romy platí jakýsi klídek a hraje si na to, že Romové sem patří, že jsou plnohodnotnými občany, což je jakási pravda, ale jejich geny jsou úplně někde jinde. Podle mého je měli nechat žít jejich tradicemi a zvyklostmi a neplatit jim dávky. Oni by se jednou o sebe museli postarat, tak jako se musí o sebe starat Romové v Řecku a jiných zemí, kde je máme opravdu rádi.

Mám dilema, zda pustit diskuzi, protože kopat do mrtvých se nemá. Kdo si chce zchladit žáhu na této národnostní skupině, nechť to udělá pod článkem - viz odkaz, kde se diskutuje brutálně a většinou rasisticky, ale také je tam mnoho příspěvků, kteří zničenou rodinu litují a podporují. Pustím ji tedy a prosím, abyste psali tak, jakoby se to neštěstí stalo české rodině. Takové neštěstí se může stát každému z nás, i když si myslíme,jak jsme opatrní. Kolikrát do roka čteme, že se to nebo ono auto srazilo na přejezdu s vlakem?

Tak lidi, nepřispívejte na pohřeb, nikdo vás k tomu nemůže nutit, ale nekopejme do rodiny, o které nic nevíme, až na tu jejich strašlivou tragédii.