Všichni na jedné louce a Minuta ticha
Vjíždím na velký soukromý pozemek, kde vidím rozestavěný dům a ohromnou louku, na které sedí celkem dost lidí. Po celé louce je slyšet balkánská hudba.
Pozvala nás jedna česká známá, aniž by mi řekla nějaké podrobnosti. Stavba patří jednomu majiteli vynikající Pizzerie. Je původně z Bosny a Hercogoviny, kdysi sem do ČR utekl za války. Sedám si ke dvěma ženám. I ony jsou původem z Bosny, přišly sem kdysi jako děti na ozdravný pobyt během války v Sarajevu. Byly jako děti v jakýchsi lágrech. A pak sem za nimi přišli jejich rodiče, kteří se vrátili zpět do svojí vlasti, když skončila válka. Připomínalo mi to můj život, osud mých rodičů.
Vedle mě se objevují dva mladí Srbové, každý z nich drží v ruce pivo a usmívají se. Jsou pravoslavní a zpívají srbské písně. Jsem ráda, že si mohu chvíli promluvit srbsky. Mám tu řeč ráda.
Silný studený vítr mě přiměje, abych si vyndala z auta bundu. Chci jet domů do tepla domova, ale dívám se na ty národnosti a rozdílná náboženství. Nejvíce je tam muslimských Bosanců, pak jsou tam pravoslavní, katolíci a ateisté. Přichází český ateista se širokým úsměvem na tváři. Je evidentně pod drogami, ale najednou ho nesoudím. Jsou Velikonoce, dívám se mu do očí, kde vidím zvláštní oduševnělost. Věřím, že je to skvostný kovář, ale bohužel alkohol a fet se na něm podepsal. V tu chvíli se cítil šťastný.
Můj pohled se dívá na každého jednotlivě, přestože jsou tam všichni společně bez rozdílu národnosti a náboženství, aby oslavili Velikonoce. Donáší mi na tácku upečenou kozu a majitel chalupy ještě přidělává jehněčí játra, kterých se ani nedotknu.
Najednou vstane mladý Srb a zařve do mikrofonu „ticho.“ Zmlkli jsme a všichni se k němu otočili.
„Dáme minutu ticha za ty mrtvé ze Srí Lanky,“ řekne, položí si ruku na místo, kde je srdce, a my všichni jsme si stoupli a nějak nevědomě, možná někdo vědomě, jsme si tu ruku také dali na srdce.
Podíval se na hodinky a po minutě ticha zvedl lahev s pivem. Ztratila jsem řeč a čekala jsem, co řekne. Mladý člověk, který udělal takové gesto, mě jednoduše mile překvapil. Ne, to nebylo gesto, on tu minuta ticha za ty oběti myslel opravdu ze srdce.
„Tak na zdraví, ať jsme stále přátelé, ať už není nikdy válka ani u nás, ani nikde na světě,“ řekne Srb a napije se z lahve.
Jedna z Bosanek se rozpláče nad vzpomínkou, jaké to tehdy bylo. Její dcera se jí ptá, proč pláče.
„To nic, něco mi vlítlo do oka,“ odpoví perfektní češtinou matka dívky.
„Do obou jo? Mami, to muselo být hrozné ta válka, tak nebreč. Pojedeme do Bosny za babičkou, jo?“ ptá se rozumná holka, která chodí do páté třídy.
Matka ji pohladí a přikývne, že ano, že pojedou. Holka má štěstí, protože v Bosně už není válka a také se dá svobodně cestovat. Přivřu oči a vzpomínám na taková velikonční setkání řeckých krajanů ve věku mých rodičů. Jejich poslední přípitek byl na to, aby se brzy mohli vrátit do svojí vlasti. Trvalo to 28 let, nežli se mohli začít stěhovat zpět. Usmála jsem se. Jen tak jsem se usmála.
A tak nějak by to mělo na světě vypadat, měli bychom se na těch loukách scházet, měli bychom vnímat lidi i jejich rozdílné kultury. Měli bychom se radovat a ne držet minutu ticha za promarněné životy ve Srí Lance, ani nikde jinde na světě.
Katerina Kaltsogianni
Máme dva nebo tři prezidenty?
Vlastně máme tři prezidenty, ale ten, co se jmenuje Zeman, nemůže zřejmě o ničem rozhodovat. Netuší, že místo něho rozhoduje Mynář a Ovčáček, že se do "prezidentské funkce," zvolili sami.. Alespoň je v něčem Česko nejvýraznější.
Katerina Kaltsogianni
Kohoutí hnízdo x Čapí hnízdo
Kohoutí hnízdo sídlí v Bruselu, odkud na nás kokrhají kohouti. Mají tam i slepice, ale určitě se na všechny nedostane. Jsou tam i bílí koně, vzácná rasa, která vypadá jako lidi. Pochopte konečně, proč nechají ptáci žít Čapí hnízdo
Katerina Kaltsogianni
Dyť o těch dluzích nic nevíme
Hádka se odehrála večer na terase, kde jsme se sešli. Přijela jsem utahaná z Larissy, rozčarovaná řeckým chováním. V hlavě mi běžely otázky, zda je to lockdownovou situací nebo povinným očkováním Řeků, kterým tím berou demokracii.
Katerina Kaltsogianni
Pan Okamura nemá mediálního poradce?
Po skoro čtyřech měsících si pouštím zprávy, kde se najednou objeví Okamura, který byl velmi krutý a nelidský k afgánským uprchlíkům. Chtěl se zalíbit? Jedná se o rasistické prohlášení? Pokud ano, tak by měl odejít z politiky.
Katerina Kaltsogianni
Možná to hodím Pirátům, Aneb kdo naočkuje voliče nejlépe
Na můj předchozí článek "Hodím to Babišovi...." jsem dostala okamžitou reakci mediálního mluvčího Pirátů. Napsal mi podrobný e-mail o tom, jak je strana Pirátů šikanována, že jsou to výmysly ze sociálních sítí apod. No tak uvidíme
Katerina Kaltsogianni
Hodím to Babišovi, Aneb nechci bydlet s migranty
Znovu zmíním jednu důležitou věc. Vyrostla jsem v Česku, kde jsem studovala i pracovala, ale moje řecká povaha je prostě geneticky pevně usazena po obou řeckých rodičích tak, že narážím na plno témat, která bych řešila po řecky.
Katerina Kaltsogianni
Když hoří Řecko, aneb biblická katastrofa Evie
Letos jsou taková vedra, že nejlepší je být pod velkým slunečníkem u moře a ještě lepší je strávit čas v moři. Měříme teplotu moře a teploměr nám ukazuje 33 st., venku je cca 40 st. a v nedaleké Larisse téměř 50 st. úporného vedra
Katerina Kaltsogianni
Nepsala jsem, protože mě vláda ovládla
Omezenost vládních činitelů a každodenní zmatky mě vyřadily z provozu. Nemohla jsem nic psát, protože těch excesů bylo tolik, že jsem se nechytala. Stále trvají a já se ptám, kam až zajdou s okrádáním a s bláznivými rozhodnutími.
Katerina Kaltsogianni
Šéfem Pfizeru je Řek Albert Bourla
Mnozí ho dnes označují za spasitele a zachránce lidstva. Jeho židovské kořeny, přežití holocaustu a znalost několika vědních oborů stojí za přemýšlení. Pochází z Thessaloniky, kterou rádi označujete jako Soluň, což Řekům vadí.
Katerina Kaltsogianni
Každé předběhnutí ohrozí život seniora a mělo by být potrestáno
Napíši o dvou příbězích, kterým se snažím vypsat registraci, kterou zavedlo MZCR. Už jsem ji vypsala 3 x, slíbili, že nyní dostanou čekající vakcínu, resp. sms, kdy se budou moci očkovat. Do toho se dozvídám, že už umřelo pár lidí
Katerina Kaltsogianni
Bohatší učitelé, Aneb trochu o platech
Mnohým se asi nebude moje hodnocení platů líbit, ale nepíši populistický článek, ale takový, jak to vnímám já, protože jsem kdysi učila na Obchodní akademii, protože poslouchám o odměnách zdravotníkům, prostě se na to podívejme.
Katerina Kaltsogianni
Holka, ta máma asi umře, protože politici a ředitelé předbíhají
Zoufalý telefonát od kamarádky, která je nešťastná. Její matka (82) si zlomila stehenní kost, leží v největší nemocnici v ČR a pomalu, ale jistě umírá. Svoje děti neviděla dva měsíce a naopak to platí také. Senioři jsou chudáci.
Katerina Kaltsogianni
Nepomohla ani kosmetika, ani drahé krémy, jsem prostě už babka
Stalo se to náhle, i když jsem tušila, že se z ženy může stát babka, ale že to bude tak rychlé, to jsem fakt netušila. Plácala jsem na sebe drahé krémy, masky, které jsou také předražené a uvažovala jsem o plastice.
Katerina Kaltsogianni
Přestaňte se řídit pivem a becherovkou a začněte chránit svůj národ
Nemám ráda pivaře, už vůbec ne alkoholiky, ať pijí od becherovky cokoliv. Vláda ustupuje hospodským a pivařům, ale za jakou cenu? V ostatních zemích je nouzový stav do první půlky ledna, protože jejich vlády brání zdraví národa.
Katerina Kaltsogianni
Na co vakcínu, když se tady pozabíjíme navzájem?
Na mojí dlani byla jasně vidět kanyla na infuzi, kolem krku korzet, mastné vlasy svědčí o mém zuboženém stavu, jak lítám z nemocnice domů a zpět. Moje kdysi zlomená páteř se ozvala. Nic nebudu řešit, nemá to smysl. Na co vakcínu?
Katerina Kaltsogianni
Jiří Antoši, sorry, já tušila, že tě znám
Chyby děláme všichni, když nepočítám ministry a premiéra a pár týpků ala Berber. A já udělala svým článkem z 1. 12. dost velkou chybu. Stále mi vrtalo hlavou, odkud Jiřího Antoše znám. Pak mi zavolal brácha a byl na mě naštvaný.
Katerina Kaltsogianni
Zase dehonostující reality show, Aneb o milionářích
Naivně jsem se těšila, že si nějaký úspěšný milionář nebo miliardář chce udělat schůdky do nebe, že pochopí, že si ty nahromaděné peníze do hrobu nevezme, že bude velkorysý. Hádala jsem, kolik peněz rozdá, ale někde jsem doufala,
Katerina Kaltsogianni
Dárcovství, aneb Lakomí miliardáři a skvělí dementi
Světový den pro dárcovství byl určen na 1. prosince, což bude za dva týdny. Myslím si, že by mělo být darování financí nebo čehokoliv jiného součástí každého kulturního člověka, každé bohatší firmy. Dárcovství k nám začne patřit.
Katerina Kaltsogianni
Vám se nelíbí nouzový stav?
Mně se nouzový stav líbí, protože je to stav celkem normální. Nic se nezměnilo, až na pár zavřených hospod a povinnou večerku pro všechny lidi v Česku. Také nám ministr Hamáček sdělil, že za rozšíření koronaviru může veřejnost.
Katerina Kaltsogianni
Neumírej, jsi bourák největší
Opět píši o skutečném případu, který je nyní v mojí rodině. Mám vztek na TV, na masírování a strašení lidí, hlavně těch starých, pro které je TV někdy jediným společníkem. A ještě větší vztek mám na výběr nevhodných pořadů.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 332
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1582x
Mám jednu velkou touhu, kterou v sobě nosím od malička, snad se mi podaří i tuto splnit.
A nic jiného už o sobě psát nebudu, nemá to smysl. Od toho je blog, abyste si udělali názor sami.