Nedá se to koupit, nedá se to vyfotit

19. 04. 2019 11:13:34
Až když jsem lezla v Izraeli po kolenou do hrobu Ježíše, tak jsem uvěřila, že asi byl. Samozřejmě, že jsem navštívila i Nazaret, prostě moje cesta do Izraele byla i o tom, abych ucítila to, co je pro věřící tak důležité - Ježíše.

Chci všem popřát o těchto svátcích jenom zdraví, zase zdraví a pohodu, prostě věci, které se nedají vyfotit, nedají se koupit ani za miliardy, nedají se nahradit ničím, ani nejkrásnějším oblečením, ani drahými auty, ani cennými papíry. Zdraví je tak cenné, že ho nelze přirovnat k ničemu.

Moje cesta za poznáním víry byla nádherná, ale i plná překvapení. V Jeruzalémě žijí jak Izraelité, Židé, ortodoxní Židé, tak i muslimové. Město je rozděleno na arabskou a židovskou část. Až tam jsem porozuměla mým mnohým otázkám. Leč moje cesta k víře byla ještě dlouhá.

Nakonec se mi podařilo vyfotit to, co pokládám za nebeský a boží dar. Ale zdraví se nedá vyfotit, i kdybyste měli ten nejlepší profi fotoaprát. Já vím, zdraví zní jako klišé, ale je to jediné, na čem by nám mělo záležet. Krásně si tady o tom píši, ovšem i já se musím nad mnoha věcmi zamyslet. Kolikrát už jsme si slíbili, že to bude jinak? Osobně jsem si to slíbila mnohokrát, jsem už moc velká na to, abych tedy následovala jediný cíl, který má význam - tím je zdraví a pohoda.

Pravoslavné Velikonoce budou za týden. Přibližně jednou za čtyři roky se setkají pravoslavné a katolické velikonoční svátky. V Řecku je to největší oslava a čeká se na světlo - oheň, které si předáváme před kostelem velkými speciální velikonočními svíčkami, se kterými jdeme domů, uděláme imaginární kříž před vchodem a přineseme světlo tam, kde žijeme. Mám tento rituál ráda, ale několik let jsem v Řecku o Velikonocích nebyla. Končí půst a všichni slaví znovuvkříšení Ježíše. O půlnoci se vrhnou na polévku z vnitřností, protože ti, co skutečně drží půst potřebují dávku bílkovin. A začínají jezdit sanity a mnoho z těch, co se vrhnou hladově na polévku zvanou "majiritsa" dostanou žlučníkový zachvat.

Do Řecka se vozí oheň z Jeruzaléma, vždy jsou záběry ve zprávách, jak se tento letecky převáží a následně rozváží po všech kostelích v Řecku. Nevím, jak je to tady? Také tak? Nevím, někdo, kdo tomu rozumí, tak mi to možná do diskuze napíše.

Vrátím se k tomu zdraví a k tomu znovuvzkříšení, které potřebujeme všichni, co jsme něco prodělali, prožili, kteří už víme, co je to život, ale i ti nevědomí se potřebují znovuvkřísit, protože jinak je veškerá snaha marná, protože místo žití přežíváme.

Znovu tedy přeji všem jenom zdraví a ještě i pohodu, protože nic nám nepomůže, žádné miliardy, žádné majetky, prostě nic, pokud onemocníme, pokud si nevytvoříme svůj vlastní svět, kde vládne pohoda.

Neumím se modlit a dlouho jsem nerozuměla víře jako takové v tom pojetí, v jakém je prezentována. Pozorovala jsem věřící, chodila jsem s maminkou do kostela, nelíbala jsem ani ikony, ani ruce pravoslavným popům nebo mnichům. Až jednou jsem seděla na kraji pláže a čekala na východ slunce. A najednou jsem tu božskou sílu viděla - moře, které je spojené s nebem, kopíruje naší Zeměkouli. Kolem dokola jsou hory a nakonec to Slunce hodí na hladinu moře ten skutečný třpyt. A to je ten pravý ráj na zemi.

Autor: Katerina Kaltsogianni | pátek 19.4.2019 11:13 | karma článku: 22.11 | přečteno: 539x

Další články blogera

Katerina Kaltsogianni

Jsem skvělá. Co skvělá? Jsem nejlepší!

Vy stále nevíte, co je to Řekyně? Já to také dlouho nevěděla, až dnes jsem si uvědomila, že to už konečně o sobě napíšu. Nemůžu za to, že jsem tak moc dobrá. Houby dobrá, jsem prostě skvělá. Jsem charismatická a skromná. Až tak!

24.5.2019 v 19:06 | Karma článku: 22.90 | Přečteno: 963 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Budu žít tam, kde mají ženy klitoris

Není kam utéct, celý svět je v nějakých problémech, ale přeci jenom máme na výběr. Tedy já mám na výběr. USA už jsem odmítla, leč přehodnotím svůj postoj. Rozhodla jsem se, že budu žít a jezdit tam, kde mají ženy klitoris.

23.5.2019 v 16:32 | Karma článku: 30.36 | Přečteno: 1930 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Zlatí komunisté, aneb Jak já bych si kopla

Komunistický režim jsem naprosto nesnášela. Měla jsem strašný odpor ke všem soudruhům a k celému tomu šílenému systému. Neměla jsem žádnou příslušnost, nikam jsem nepatřila, dokud jsem jednoho politika nenakopla. To byl výkon.

21.5.2019 v 8:30 | Karma článku: 31.09 | Přečteno: 1483 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Potencionálním vrahům předhodíme oběť?

Tento článek věnuji i blogerkám a blogerům, protože ohlasy pod mým článkem o problematice "pedofilie" měl ochránit děti. Tento vzkaz spustil řádění několika přispěvatelů, kteří nemají koule na to, aby sami psali články, srabi.

19.5.2019 v 20:19 | Karma článku: 20.27 | Přečteno: 879 |

Další články z rubriky Ostatní

Jan Pavlík

Čaulidi

Něco jsem o bytostech zvaných napůl psím a napůl člověčím jménem zaslechl, ale nikdy jsem stvoření toho jména nepotkal, proto jsem také nevěřil, že existují.

25.5.2019 v 14:07 | Karma článku: 10.89 | Přečteno: 210 | Diskuse

Klára Tůmová

Tady je kočka!

Zdá se, že jsem od kradení koček postoupila k tomu, že se můj mňoukavý spolubydlící rozhodl po vzoru kocoura Olího emigrovat někam do neznáma.

25.5.2019 v 13:23 | Karma článku: 7.02 | Přečteno: 151 | Diskuse

Michal Pohanka

Óda na tílko blogera Josefa Nožičky

Bloumám po ulicích s fotkou Josefa a otravuji chodce, zda nevědí, kde by se dalo tílko pořídit. Marně. I důchodci, pamatující ještě první Spartakiádu, bezradně kroutí hlavami. Obracel jsem se na Poštu pro tebe i Honzu Musila.

25.5.2019 v 10:21 | Karma článku: 26.49 | Přečteno: 816 | Diskuse

Helena Vlachová

Zoufalý stav školství

Agresivita žáků, agresivita rodičů, organizovaná lenost, nesmyslné projekty, skleníkové prostředí, inkluze. Tak by se dal charakterizovat stav vzdělávání u nás.

25.5.2019 v 6:34 | Karma článku: 34.29 | Přečteno: 800 | Diskuse

Marketa Kadhi

Telefonát - aneb jen se tak vypsat z pocitů

Zazvonil mi telefon, číslo bez identifikace volajícího. Ten hovor jsem přijala. Pán se představil jménem, hodností a že je z policie jistého města. Omlouval se, že sám neví, komu volá. Byl zdvořilý a určitě to nebylo jednoduché.

24.5.2019 v 22:11 | Karma článku: 28.39 | Přečteno: 762 | Diskuse
Počet článků 128 Celková karma 25.81 Průměrná čtenost 1401

Jsem žena, která se neustále potýká mezi dvěma světy - mezi řeckým a českým. Neznám slovo "nejde to," když jde o záchranu lidského života. Neznám pocit závist a nenávist.

Mám jednu velkou touhu, kterou v sobě nosím od malička, snad se mi podaří i tuto splnit.

A nic jiného už o sobě psát nebudu, nemá to smysl. Od toho je blog, abyste si udělali názor sami. 

Najdete na iDNES.cz