No nevim, no. Jiste, je to tvrzeni vzdelanych muzu, profesionalu, ale nemohu si pomoci, tak jak to vidim ja, neposbiral jsem toho v detstvi ze vzoru mnoho. Harmonicke nebylo ani nahodou, nic nevycitam, je-li nedostatek, ne kazdy to zvladne. Jiste, miloval jsem svou babicku , a uz jako maly /okolo 8/ jsem na ni nastrazil lecku, takze se prorekla a ja se dovedel, ze nemam biologickeho otce. Tedy u nas v kuchyni. Zil asi 800 metro od nas, a ja ho nikdy nevidel, nenavstivil, nebot me babicka rekla, ze mu poslali moji fotku a on odpovedel, ze me za sveho syna nepovazuje. Jmeno jsem mel s jeho povolenim po mem nevlastnim otci, ale jak jsem vystrachal z papiru, za vlastniho me nechtel. Nikdo, krome babicky, nevedel ze to vim, a ja to tajil, teprve v patnacti, kdyz se davali obcanky, tak to prasklo. Rodice byli zdeseni z toho, ze jsem se oficialne teprve od policajtu dovedel, ze nejsem vlastni, netusili, ze to vim od 8 a tusil jsem to uz driv. Mozna jsem domyslivy, ale pamatuji si, jak jsem se sam pomalu dotvarel. Lasku jsem dosta;l od babicky, vic me dat nemohla, byla to zena bez vzdelani, ale jinak si pamatuji sve - no takhle prece ne, nebud vul - a I pratele o mne rikali ze jsem samorost. Takze nemohu a ani nechci prijmout moudrost tech moudrych. Netvrdim, ze jsem dobry, spis prijatelny pro tuto planet.

Ladislave, moc díky za Váš upřimný příspěvek, fakt - vážím si toho. A to, že jste samorost přijatelný nebo ne, to je skvělé. A dost logické. Přeji Vám jen to nej.

Moc hezký článek. Děkuji a přeji hezkou neděli paní Kataríno

Jane, milý, já děkuji moc a moc. Četla jsem Váš včerejší, ale na pláži, nepodařilo se mi dát komentář, ovšem karmu jsem zvýšila. Přeji krásný zbytek neděle.

Moc hezký článek. Je fajn, když je to v rodině vyrovnané tak, že je důležitá role obou rodičů. Tak jsem to měl v dětství a v mládí a stejně jsme se o to snažili u našich dětí. Zda se nám to povedlo, by posoudili naše dvě starší děti.

Petře, děkuji za krásná slova a já jsem přesvědčena, že se Vám to podařilo, protože by otázka zněla jinak. Držím nám všem palce, kteří ctíme rodinné hodnoty. Díky.

Žertem odpovídám, že Otec je vždy důležitější jako Matka! Důkaz je jednoduchý - Matky jsou 100% všude - Po otcích mnohdy, ni vidu - slechu ! ...

Tu větu o pyšnosti, ten můj pojal, že - Se mám pod všechno podepsat! Cokoliv dělám, říkám - Od zametání, či něčeho vymýšlení - Tak to mám dělat řádně a za výsledek se nestydět! Domácností často znělo = Nejsem ochoten ! Na první pohled by se zdálo, že jde o lenivého mrzouta. Přesně naopak = Nejsem ochoten vstupovat do KSČ, poslouchat vaše kraviny, souhlasit s režimem, kde berete odvahu mne s tím vůbec obtěžovat, ap. Pochopitelně to vyvolalo ochotu režimu o něj samotného ...

Když jsem stavěl chalupu - Synu, způsob tvého konání mi připadá smysluplný. A co prach,y máš? Jsem OCHOTEN, se Částečně se na tom spolupodílet! Nesmírně jsem si dialogu, besed - syn otec vážil. Přivedlo mne to na spoustu osobních bonmotů - Základem, vážit si druhého člověka - Je vážit si sám sebe! Žádný narcismus = Udat si soubor hodnot a ty nepodkročit. Nebýt ochoten. Pak je možné být na "Sebe i pyšný" - nestydět se a předávat to dále. Furt melu, matka se sežene kdykoliv nějaká ...

Miroslave, krásný komentář. A díky, fakt díky moc. Krásnou neděli. Měl jste mi ho napsat dřív, dalo by se tam několik myšlenek do článku zamontovat, samozřejmě, že bych řekla, že jsou Vaše, protože myšlenky se nekradou.