Ten, který je jako Bůh

Míša, nebo-li Myšák, není nikdo jiný, nežli Michal Pohanka, kvůli kterému jsem rozbila klávesnici, jelikož jsem na ni spadla při čtení jeho příspěvku, kdy jsem se řezala smíchy, až mi zaskočil i karbanátek - skončil na monitoru.

Vůbec jsem nemohla spát, měla jsem díky M. P. děsivé sny, což vidíte, v kolik hodin je článek publikovaný. Cítím se jako bych pracovala v Kolbence, tak moc jsem z toho Míši rozsekaná. Dala jsem si překapat kávu a místo kávy jsem do kávovaru nasypala sůl. A tohle se mi mohlo stát jenom díky tomu, že sůl je nad zlato. Michal Pohanka mě prostě strašil celou noc.

Tento roztomilý bloger napsal článek, který fakt nemá chybu. Ovšem nutno dodat, že jeho článek je tak vynikající díky tomu, že jsem ho inspirovala mým článkem já, jak se u něho dočtete. Samozřejmě očekávám nějaké poděkování nebo dárek. Spíše bych brala ten dárek.

Trochu mám problém s tím, jestli mu mám říkat Míša nebo Myšák? Na konci tohoto příběhu bych se mohla rozhodnout. Ve snu jsem mu říkala Myšulko, protože si na jeho tlustém břiše hrála roztomilá myška a Míša ji tahal za ocásek. To se myšce nelíbilo, takže mu zdrhla. A nastalo pro Míšu další trauma.

Kdyby neměl příspěvek Michala Pohanky podobný nadpis jako ten můj, tak by si ho asi nevšimla, což by byla neuvěřitelná škoda. Můžete posoudit sami - viz odkazy. 

Narodila jsem se, bohužel, se spasitelským syndromem, který jsem zdatně po léta práce s těžce nemocnými dokrmovala. A s takovým syndromem jsem v kleštích. Michal Pohanka má problém s trenýrkami a já mám problém s podprsenkami. Co teď?

Sice jsem se u jeho článku smála z plných plic, ale stejně mám úplný komplex z toho, že on musí skákat v nějakém rybníku, kdežto já si skáču v moři, což vzhledem k jeho talentu a k jeho smutku, že má v sobě plno lásky, velmi těžce nesu. 

Uklidňuje mě jediný fakt, že v této celosvětově složité politické situaci je na světě člověk, který má stejně těžký osud jako já. Jemu se zdá o Romanovi Šebrlem a o jeho vypracovaném břiše, mně se na dnešek zdálo o Michalu Pohankovi a jeho ohromném břichu. Vzbudila jsem se s pláčem, skočila jsem k otevřenému oknu, potřebovala jsem se nadýchnout. Přesně jako v americkém filmu, jenom tady nebyl nikdo, kdo by mě objal, opět jako v americkém filmu, a zařval: "I love You."

Chvíli jsem uvažovala, jestli nemám skočit na skleněnou střechu zimní zahrady, abych se sklouzla, airbagy mám, tak o co jde? V tom snu se mi ještě zdálo, jak se Myšák dře na ten břišní pekáč buchet, jak je mu líto, že se tak vyžral ("vypapal"  by nebylo správné slovo) a nemůže sehnat trenýrky. A pak se mi zdálo, jak mu domlouvám, ať se na to vykašle, ať chodí na ostro. A proč by se měl dřít, proč by měl cvičit, proč by měl hubnout? A začala jsem strašlivě plakat a zároveň se hystericky uklidňovat, že u něho se nejedná o hříčku přírody, že si za to může sám.

Nakonec jsem se nesklouzla, protože mi tam překáží lípa a já byla strašně vystresovaná. Prostě venku mrzne, tak proč bych se měla klouzat? Konečně jsem začala dýchat normálně, jelikož na rozdíl od Myšáka denně cvičím, lámu si u toho moji bolavou páteř, ovšem pekáč buchet už pomalu bude vylézat, což je naprosto nepodstatné až na to, že musím u cvičení dělat nádechy a výdechy. I proto jsem ten děsivý sen vydýchala. Až tak!

Největší újmu mi však Myšák způsobil, aniž by to tušil, že mi připomněl mojí návštěvu sauny v Rakousku, omlouvám se Michalovi, jestli sjíždí jenom nějakou českou hůrku, kde není hotýlek se saunou, kde možná není vůbec žádný hotýlek - zase jsem odbočila. Nechci mu působit další trauma.Takže znovu. 

Byla jsem lyžovat v Rakousku a v dámské partě jsme šly do sauny. Bohužel, do společné sauny. Docela jsem se potila, bylo mi fajn, pak se objevil chlapík, který měl tak velké břicho, že jsem zvědavě koukla na jeho přirození, ale ono tam nebylo. Byl tam takový divný kožený knoflík s dírkou. Jeho ruce se opíraly snad o tunu tuků a já přemýšlela, jak si může takový chlap utřít zadek? O tom, jakou techniku používá, aby se mohl vyčůrat s tou dírkou jsem raději ani nezvažovala. Udělalo se mi špatně a pádila jsem na pokoj. Jenomže na pokoji to šíleně smrdělo, protože kamarádka Miruna nevěděla, že mám svoji narvanou peněženku i s kartami schovanou v troubě. Než na to přišla, tak byly spečené karty a rozteklá peněženka se fakt jíst nedala. Zkusila jsem cucat kovovou jednoeurovku, ale nechutnala mi. Kdyby se tak dělo denně, tak jsem vychrtlá jako Angelina Jolie.

Co je pekáč buchet a vycvičené břicho, ruce, nohy apod. oproti bystrému humoru Michala Pohanky? Nic, velká nula. A já chci, moc to chci, aby si to uvědomil, aby věděl, že se narodil proto, aby denně psal svoje články, dokonce povinně, jelikož jeho humor nelze jen tak vycvičit. Je to dar od boha. Michal je k tomu předurčen i svým jménem, jehož původ je hebrejský. Výklad jeho jména je naprosto famózní:

"Ten, který je jako Bůh," a "Ten, který je Bohu podobný."

Myslím si, že jsem našla i odpověď i na ta moje prsa, která jsem si nechala kdysi zmenšit, což jsem také podrobně rozepsala sem do blogu - viz odkaz dole. Bylo to zbytečné, navíc hnusně bolestivé. Ale už vím, proč mi znovu vyrostla. Protože se mi můj mozek nevejde do hlavy, tak proto. 

Konečně se dostávám k závěru. Michal bude mít obdobný problém jako já. Jeho inteligence se mu vráží do břicha. A to je v pořádku, nechala bych ji tam uloženou. Kde ji najde? I kdyby byl Myšák samotný bůh, tak inteligenci a humor si nelze koupit za žádné peníze. Aha, ještě se nedá koupit rozum. 

Dokonce jsem se uklidnila natolik, že mi není líto nějaké rozmlácené klávesnice a zacákaného monitoru od karbanátků - to snad někdy vyčistím. A na Mišu i na Myšáka se vykašlu, budu mu říkat Michaeli - zní to tak vznešeně, že si nikdo nevšimne žádného břicha.

Ach, Michaeli, klidně vzdychnu i v cizím jazyce "ach und och," aby věděl, že umím i německy, snad se z toho někdy dostaneme. 

P. S.

Jako správná řecká žena bych mu měla ty trenýrky ušít. Ovšem nemusím být stále správná, že ne?

http://katerinakaltsogianni1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=696894.

http://michalpohanka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=697064

http://katerinakaltsogianni1.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=695317