To erotické prádlo musí být červené
Všichni mě vítali jako královnu, ale královnou byla ve skutečnosti Anna. Celá Velika, místní i nemístní byli z její bezprostřednosti a živočišnosti paf. Dokonce i já.
První večerní porada se odehrávala v jejím stylu, což bylo dost logické. Vlastně jsem ji znala pár hodin, den před jejím odletem, kdy jsme se sešly. Letěla místo mě do Řecka šéfovat. Ve stejný den, jsme zjistily, že máme stejnou krevní skupinu, takže jsme to ještě stačily nahlásit v nemocnici, ale byla to hloupost, vždyť druhý den odlétala. Rozhodla jsem se pro ni hlavně, protože na moji otázku, kde se tak skvěle naučila řecky odpověděla, že v posteli. Zasmála jsem se, byla vtipná a její inteligence byla jasně výrazná. Plácly jsme si a každá letěla tam, kam musela.
„Takže to a ono jsme udělali, zítra jedeme tento výlet, pozítří se jede na Meteory, jeden autobus bude mít na starosti Lucka, druhý Petr, já objedu všechny penzióny a pohovořím s turisty, zjistím, jestli Řekové všechno uklidili atd. atd. A protože je zítra středa, je tu už šéfová, tak si jedu do Larissy koupit erotické prádlo,“ ukončila poradu Anna.
„A jaké?“ ptali se účastníci porady, kde byli i číšníci a kuchařky, kteří už věděli, proč a kvůli komu si jede koupit Anna erotické prádlo.
Kluci se shodli na černém, já jsem chtěla říct bílé, ale jak jsem Annu pozorovala, tak jsem najednou dostala nápad, že by si měla koupit červené. A také navlékací punčochy červené. Prostě všechno, od korzetu po punčochy bude v červeném.
„Hmmm, to je dobrý nápad, v červeném jsem to ještě nedělala,“ pohovořila otevřeně před celým týmem a naše kuchařka se hroutila.
„Jasně, červená bude k tvým blonďatým vlasům úžasná. A doneste každému campari, prostě dejte každému, co chce, trochu to oslavíme,“ otočila jsem se na jednu z našich servírek.
„Jé děkuji, že oslavíte moje erotické prádlo,“ řekla Anna a já jsem se tak rozesmála, že mi skoro praskly všechny stehy.
„Anno, my oslavujeme, že jsem tady, že jsem přiletěla, že žiju, že jo?“ otočila jsem se na svůj tým a všichni souhlasně přikyvovali. Co asi tak mohli dělat?
Zdálo se mi, že mají opravdu radost, že jim Anna dávala dost zabrat svými školeními o sexu a o tom, co prožila.
Druhý den večer jsme se opět sešli v celé parádě, udělala jsem rychlou poradu, abych propustila kuchyňský personál a číšníky. Přijede Anna s tím červeným prádlem. Určitě ho tam rozloží a hodí na stůl. Můj předpoklad byl správný. Anna se vřítila mezi nás a začala otevírat jednotlivé krabičky, ze kterých házela na stůj červený korzet, červenou podprsenku, červená tanga, červené punčocháče, dokonce si koupila červené rukavice.
Zírali jsme na hromadu prádla, ale to jsme nevěděli, je ji budeme do toho všeho muset obléknout. Za hodinu měla rande. Letěla se osprchovat a my ženy, holky, jsme se přesunuly na recepci, kam jsme ostatním zakázaly vstup. Anna si všechno koupila o dvě čísla menší.
Rvaly jsme jí do korzetu, do punčoch a celé to trvalo fakt dobrou hodinu. To už měl přijet její milenec. Netušila jsem, že je to někdo, kdo s námi pracuje, někdo, kdo byl pro kancelář důležitý. Ostatní to věděli, ale mlčeli. A najednou se tam objevil. Měla jsem ohromnou radost, že mě přišel uvítat. Vzápětí jsem poznala, že jde uvítat červené prádlo.
Nějak jsem tuto situaci nehodnotila a hlavně jsem nic neřešila. K turismu sex a erotika prostě patří. I když toto spojení blonďaté Anny a černovlasého Řeka bylo nebezpečné. Cítila jsem, že z toho bude průšvih, také byl, ale o tom někdy jindy.
Seděly jsme stále v recepci, holky mi vyprávěly, co všechno jim Anna udělala a neudělala, co je naučila, kroutily hlavami a prostě najednou měly pocit, že mi musí dát najevo, jak jsou opravdu rády, že jsem tam já. Cítila jsem se jako vzor ctnosti, fakt je ten, že já jim taková školení zpočátku vůbec nedávala. To všechno přišlo o mnoho let později.
Dlouho jsme si nepovídaly, když běží Anna po schodech dolů omotaná nějakým prostěradlem.
„Holky, chápete to? Chápete to? Hodinu mě oblékáte, já tady utratila skoro celý měsíční plat a on to ze mě serval za tři minuty,“ v ruce držela rozervané punčocháče a na jedné ruce měla ještě nataženou červenou rukavici.
„Jo, jo, asi to byla chyba, asi sis měla koupit to prádlo bílé,“ řekla jsem jen tak mimoděk.
„Nic nebyla chyba. Je to prostě nadržený Řek. Jdu za ním, ale jenom se podívejte na tu zkázu.“
P. S.
Myslím, že si holky nikdy nekoupily červené prádlo, myslím, že si nekoupily hlavně o dvě čísla menší, když si vzpomněly na to, jak jsme ji do toho prádla rvaly, jak se Anna mohla prostě zadusit.
Katerina Kaltsogianni
Máme dva nebo tři prezidenty?
Vlastně máme tři prezidenty, ale ten, co se jmenuje Zeman, nemůže zřejmě o ničem rozhodovat. Netuší, že místo něho rozhoduje Mynář a Ovčáček, že se do "prezidentské funkce," zvolili sami.. Alespoň je v něčem Česko nejvýraznější.
Katerina Kaltsogianni
Kohoutí hnízdo x Čapí hnízdo
Kohoutí hnízdo sídlí v Bruselu, odkud na nás kokrhají kohouti. Mají tam i slepice, ale určitě se na všechny nedostane. Jsou tam i bílí koně, vzácná rasa, která vypadá jako lidi. Pochopte konečně, proč nechají ptáci žít Čapí hnízdo
Katerina Kaltsogianni
Dyť o těch dluzích nic nevíme
Hádka se odehrála večer na terase, kde jsme se sešli. Přijela jsem utahaná z Larissy, rozčarovaná řeckým chováním. V hlavě mi běžely otázky, zda je to lockdownovou situací nebo povinným očkováním Řeků, kterým tím berou demokracii.
Katerina Kaltsogianni
Pan Okamura nemá mediálního poradce?
Po skoro čtyřech měsících si pouštím zprávy, kde se najednou objeví Okamura, který byl velmi krutý a nelidský k afgánským uprchlíkům. Chtěl se zalíbit? Jedná se o rasistické prohlášení? Pokud ano, tak by měl odejít z politiky.
Katerina Kaltsogianni
Možná to hodím Pirátům, Aneb kdo naočkuje voliče nejlépe
Na můj předchozí článek "Hodím to Babišovi...." jsem dostala okamžitou reakci mediálního mluvčího Pirátů. Napsal mi podrobný e-mail o tom, jak je strana Pirátů šikanována, že jsou to výmysly ze sociálních sítí apod. No tak uvidíme
Katerina Kaltsogianni
Hodím to Babišovi, Aneb nechci bydlet s migranty
Znovu zmíním jednu důležitou věc. Vyrostla jsem v Česku, kde jsem studovala i pracovala, ale moje řecká povaha je prostě geneticky pevně usazena po obou řeckých rodičích tak, že narážím na plno témat, která bych řešila po řecky.
Katerina Kaltsogianni
Když hoří Řecko, aneb biblická katastrofa Evie
Letos jsou taková vedra, že nejlepší je být pod velkým slunečníkem u moře a ještě lepší je strávit čas v moři. Měříme teplotu moře a teploměr nám ukazuje 33 st., venku je cca 40 st. a v nedaleké Larisse téměř 50 st. úporného vedra
Katerina Kaltsogianni
Nepsala jsem, protože mě vláda ovládla
Omezenost vládních činitelů a každodenní zmatky mě vyřadily z provozu. Nemohla jsem nic psát, protože těch excesů bylo tolik, že jsem se nechytala. Stále trvají a já se ptám, kam až zajdou s okrádáním a s bláznivými rozhodnutími.
Katerina Kaltsogianni
Šéfem Pfizeru je Řek Albert Bourla
Mnozí ho dnes označují za spasitele a zachránce lidstva. Jeho židovské kořeny, přežití holocaustu a znalost několika vědních oborů stojí za přemýšlení. Pochází z Thessaloniky, kterou rádi označujete jako Soluň, což Řekům vadí.
Katerina Kaltsogianni
Každé předběhnutí ohrozí život seniora a mělo by být potrestáno
Napíši o dvou příbězích, kterým se snažím vypsat registraci, kterou zavedlo MZCR. Už jsem ji vypsala 3 x, slíbili, že nyní dostanou čekající vakcínu, resp. sms, kdy se budou moci očkovat. Do toho se dozvídám, že už umřelo pár lidí
Katerina Kaltsogianni
Bohatší učitelé, Aneb trochu o platech
Mnohým se asi nebude moje hodnocení platů líbit, ale nepíši populistický článek, ale takový, jak to vnímám já, protože jsem kdysi učila na Obchodní akademii, protože poslouchám o odměnách zdravotníkům, prostě se na to podívejme.
Katerina Kaltsogianni
Holka, ta máma asi umře, protože politici a ředitelé předbíhají
Zoufalý telefonát od kamarádky, která je nešťastná. Její matka (82) si zlomila stehenní kost, leží v největší nemocnici v ČR a pomalu, ale jistě umírá. Svoje děti neviděla dva měsíce a naopak to platí také. Senioři jsou chudáci.
Katerina Kaltsogianni
Nepomohla ani kosmetika, ani drahé krémy, jsem prostě už babka
Stalo se to náhle, i když jsem tušila, že se z ženy může stát babka, ale že to bude tak rychlé, to jsem fakt netušila. Plácala jsem na sebe drahé krémy, masky, které jsou také předražené a uvažovala jsem o plastice.
Katerina Kaltsogianni
Přestaňte se řídit pivem a becherovkou a začněte chránit svůj národ
Nemám ráda pivaře, už vůbec ne alkoholiky, ať pijí od becherovky cokoliv. Vláda ustupuje hospodským a pivařům, ale za jakou cenu? V ostatních zemích je nouzový stav do první půlky ledna, protože jejich vlády brání zdraví národa.
Katerina Kaltsogianni
Na co vakcínu, když se tady pozabíjíme navzájem?
Na mojí dlani byla jasně vidět kanyla na infuzi, kolem krku korzet, mastné vlasy svědčí o mém zuboženém stavu, jak lítám z nemocnice domů a zpět. Moje kdysi zlomená páteř se ozvala. Nic nebudu řešit, nemá to smysl. Na co vakcínu?
Katerina Kaltsogianni
Jiří Antoši, sorry, já tušila, že tě znám
Chyby děláme všichni, když nepočítám ministry a premiéra a pár týpků ala Berber. A já udělala svým článkem z 1. 12. dost velkou chybu. Stále mi vrtalo hlavou, odkud Jiřího Antoše znám. Pak mi zavolal brácha a byl na mě naštvaný.
Katerina Kaltsogianni
Zase dehonostující reality show, Aneb o milionářích
Naivně jsem se těšila, že si nějaký úspěšný milionář nebo miliardář chce udělat schůdky do nebe, že pochopí, že si ty nahromaděné peníze do hrobu nevezme, že bude velkorysý. Hádala jsem, kolik peněz rozdá, ale někde jsem doufala,
Katerina Kaltsogianni
Dárcovství, aneb Lakomí miliardáři a skvělí dementi
Světový den pro dárcovství byl určen na 1. prosince, což bude za dva týdny. Myslím si, že by mělo být darování financí nebo čehokoliv jiného součástí každého kulturního člověka, každé bohatší firmy. Dárcovství k nám začne patřit.
Katerina Kaltsogianni
Vám se nelíbí nouzový stav?
Mně se nouzový stav líbí, protože je to stav celkem normální. Nic se nezměnilo, až na pár zavřených hospod a povinnou večerku pro všechny lidi v Česku. Také nám ministr Hamáček sdělil, že za rozšíření koronaviru může veřejnost.
Katerina Kaltsogianni
Neumírej, jsi bourák největší
Opět píši o skutečném případu, který je nyní v mojí rodině. Mám vztek na TV, na masírování a strašení lidí, hlavně těch starých, pro které je TV někdy jediným společníkem. A ještě větší vztek mám na výběr nevhodných pořadů.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 332
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1582x
Mám jednu velkou touhu, kterou v sobě nosím od malička, snad se mi podaří i tuto splnit.
A nic jiného už o sobě psát nebudu, nemá to smysl. Od toho je blog, abyste si udělali názor sami.