Jak jsme se Jágrem nechali pokřtít
Byl 1. mám a psal se rok 1994, kdy v tento den končily i pravoslavné Velikonoce. Venku pálilo slunce a děda rožnil kůzlata. To jsem byla velká ateistka, Velikonoce byly pro mě zajímavé jenom tím kostelem a vším, co Velikonoce v Řecku provází. Přiletělo pár českých přátel, které jsme na Velikonoce pozvali.
Moje maminka je přesvědčila, abychom s ní společně šli na mši. Každý z nich držel svíčku a vypadali podivně, protože nikdo z nich nebyl věřící. I když jsem nebyla věřící, tak jsem to světlo předchozí noc domů přinesla. Udělala jsem svíčkou kříž před dveřmi a vešla jsem do tmavého bytu. Rozsvítila jsem, jak se patří, když se přináší světlo z Jeruzaléma. Ráno jsem se probudila do nádherného prosluněného dne.
„Jdeme k tomu moři?“ zeptala se moje kamarádka Eva, která přiletěla s ostatními.
Všichni nadšeně vstali, všichni se dohodli, že si berou plavky, protože pálilo sluníčko. Šli jsme bosí v tom moři, šlapali jsme po oblázcích a bylo cítit, že je moře ledové. Jenomže já měla hroznou chuť se vykoupat. Na druhou stranu se mi nechtělo před těmi muži svléknout do plavek. Ovšem moře je můj život, takže mi připadalo teplé a moje touha byla příliš silná.
„Tak co? Půjdete někdo plavat?“ zeptala jsem se.
Všichni shodně zakroutili hlavou, že ne, vždyť je studené. Poodešla jsem kousíček, svlékla jsem si šaty, na ně jsem hodila ručník a skočila jsem do moře. Jo, skočila, nevešla, protože kdybych tam šla, tak bych asi vylezla a plavat bych nešla.
„Vyplav“ říkal mi můj mozek, ale já byla tak šokovaná tou ledovou vodou, že jsem si myslela, že už nevyplavu, nakonec se mi to podařilo a usmívala jsem se, jako bych se koupala v parní lázni. Vzpomněla jsem si na svůj křest.
Přemlouvala jsem je, ať do toho moře také skočí. Mamka by mohla přestat vařit, děda by nemusel pro piva a víno, kdyby tam skočili, protože to byla taková síla, že by jim ten mozek určitě zamrzl a všechno by se jim od doby, kdy vyplavou zdálo nádherné jako mně. A já bych měla klid a nemusela jsem s nimi jezdit do Larissy a vyšlápnout na Olymp.
V roce 2002 jsem se byla na ZOH v Sant Lake City, kam jsem těšila. Nejvíce jsem se těšila na hokej a na krasobruslení, především na závěrečnou exibici. Tehdy jsem viděla poprvé Jaromíra Jágra, kterého doprovázela jeho matka a střežila svým pohledem všechny, kromě předsedy ČOV Milana Jiráska a prezidenta Klause, ty nechala bez povšimnutí.
Večer jsme my, co jsme tam letěli jako diváci, mohli přijít i do Českého olympijského domu. Jaromír se posadil vedle mě a vypálil na mě otázku, kterou bych od něho vůbec nečekala.
„Jste pravoslavná, když jste Řekyně?“ zeptal se potichu a upíral na mě ty jeho hezké oči.
„No, jak se to vezme, nechala jsem se pokřtít teď v dospělosti v pravoslavném kostele, musela jsem, jinak by mě řecké úřady neuznali jako řeckou občanku,“ odpověděla jsem po pravdě.
„Já jsem pravoslavný také, nechal jsem se pokřtít vloni, ale nikomu jsem to neřekl,“ odpověděl a čekal, že se s ním budu bavit o víře.
Svůj křest, kde se přiznal, že stal pravoslavným křesťanem oznámil v roce 2003 - viz odkaz. Oba jsme se nechali pokřtít ve stejných letech, až na to, že já o několik let dříve. Křtil mě pravoslavný bulharský páter v libereckém kostele. Jágr byl pokřtěný, myslím, v Rusku.
„Také se vám ten křest líbil?“ zeptal se skvělý hokejista a čekal na moji odpověď, která nebyla vůbec boží, ale já se dala do vyprávění.
Byla hrozná zima. Přijeli jsme s bratrem a zapomněli jsme na to, že musíme mít kmotry. Na místě jsme se dohodli, že tedy já budu kmotrou bratra a obráceně. Měla jsem ty dlouhé vlasy, páter nás celé pomazal olejem, ale nechal nás v bundách. Venku bylo mínus dvacet stupňů. Musela jsem si vyhrnout kalhoty nad kolena a stáhnout svetr z ramen. Já byla trochu zběhlejší, protože jsem v Řecku chodila s mamkou do kostela, bratr byl úplně vyřízený.
„To smrdí,“ říkal mi řecky potichu, protože je enormně štítlivý.
„Buď zticha, jinak nikdy nezískáme řeckou příslušnost, vydrž,“ sykala jsem také řecky.
Ten křest trval dlouho, ale my jsme ho oba potřebovali. V Řecku nepokřtěný člověk neznamenal nic. V občankách byla i kolonka „vyznání.“ Nakonec nám páter sklonil hlavy nad nějakou kádí a polil nám je. Vyšli jsme ven a moje vlasy byly jako jeden rampouch. Domů jsme jeli tramvají a já dostala čtyřicítky.
„A věříte tedy?“ nedal se Jágr a já jsem litovala, že mu nemůžu odpovědět, že věřím, protože to byl hodný a talentovaný kluk.
Kdyby se mě zeptal dnes, tak bych s ním už o víře mohla mluvit. Mohla bych mu říct, že ano, protože mi při křtu poprvé zamrzl mozek, ta informace o tom bohu se tam krásně dostala, zamrzla tam dokonale, ale až po druhém umrznutí mozku jsem se začala pídit po víře a sledovat lidi, kteří mají v obličeji mír a klid, protože věří, že odejde jenom tělo, ale jejich duše tu na zemi zůstane.
P. S.
Dnes je to 25 let, kdy jsem skočila do toho moře, kdy se pro mě břeh Egejského moře stal místem, kde hledám odpovědi na mnohé otázky, kdy beru kameny do rukou a čtu si v nich, kdy se podívám do nebe a děkuji té síle, které se říká "bůh."
Odkaz na křest Jaromíra Jágra
https://www.idnes.cz/hokej/nhl/jsem-pravoslavny-krestan-priznal-jagr.A030604_085313_nhl_ot
Katerina Kaltsogianni
Máme dva nebo tři prezidenty?
Vlastně máme tři prezidenty, ale ten, co se jmenuje Zeman, nemůže zřejmě o ničem rozhodovat. Netuší, že místo něho rozhoduje Mynář a Ovčáček, že se do "prezidentské funkce," zvolili sami.. Alespoň je v něčem Česko nejvýraznější.
Katerina Kaltsogianni
Kohoutí hnízdo x Čapí hnízdo
Kohoutí hnízdo sídlí v Bruselu, odkud na nás kokrhají kohouti. Mají tam i slepice, ale určitě se na všechny nedostane. Jsou tam i bílí koně, vzácná rasa, která vypadá jako lidi. Pochopte konečně, proč nechají ptáci žít Čapí hnízdo
Katerina Kaltsogianni
Dyť o těch dluzích nic nevíme
Hádka se odehrála večer na terase, kde jsme se sešli. Přijela jsem utahaná z Larissy, rozčarovaná řeckým chováním. V hlavě mi běžely otázky, zda je to lockdownovou situací nebo povinným očkováním Řeků, kterým tím berou demokracii.
Katerina Kaltsogianni
Pan Okamura nemá mediálního poradce?
Po skoro čtyřech měsících si pouštím zprávy, kde se najednou objeví Okamura, který byl velmi krutý a nelidský k afgánským uprchlíkům. Chtěl se zalíbit? Jedná se o rasistické prohlášení? Pokud ano, tak by měl odejít z politiky.
Katerina Kaltsogianni
Možná to hodím Pirátům, Aneb kdo naočkuje voliče nejlépe
Na můj předchozí článek "Hodím to Babišovi...." jsem dostala okamžitou reakci mediálního mluvčího Pirátů. Napsal mi podrobný e-mail o tom, jak je strana Pirátů šikanována, že jsou to výmysly ze sociálních sítí apod. No tak uvidíme
Katerina Kaltsogianni
Hodím to Babišovi, Aneb nechci bydlet s migranty
Znovu zmíním jednu důležitou věc. Vyrostla jsem v Česku, kde jsem studovala i pracovala, ale moje řecká povaha je prostě geneticky pevně usazena po obou řeckých rodičích tak, že narážím na plno témat, která bych řešila po řecky.
Katerina Kaltsogianni
Když hoří Řecko, aneb biblická katastrofa Evie
Letos jsou taková vedra, že nejlepší je být pod velkým slunečníkem u moře a ještě lepší je strávit čas v moři. Měříme teplotu moře a teploměr nám ukazuje 33 st., venku je cca 40 st. a v nedaleké Larisse téměř 50 st. úporného vedra
Katerina Kaltsogianni
Nepsala jsem, protože mě vláda ovládla
Omezenost vládních činitelů a každodenní zmatky mě vyřadily z provozu. Nemohla jsem nic psát, protože těch excesů bylo tolik, že jsem se nechytala. Stále trvají a já se ptám, kam až zajdou s okrádáním a s bláznivými rozhodnutími.
Katerina Kaltsogianni
Šéfem Pfizeru je Řek Albert Bourla
Mnozí ho dnes označují za spasitele a zachránce lidstva. Jeho židovské kořeny, přežití holocaustu a znalost několika vědních oborů stojí za přemýšlení. Pochází z Thessaloniky, kterou rádi označujete jako Soluň, což Řekům vadí.
Katerina Kaltsogianni
Každé předběhnutí ohrozí život seniora a mělo by být potrestáno
Napíši o dvou příbězích, kterým se snažím vypsat registraci, kterou zavedlo MZCR. Už jsem ji vypsala 3 x, slíbili, že nyní dostanou čekající vakcínu, resp. sms, kdy se budou moci očkovat. Do toho se dozvídám, že už umřelo pár lidí
Katerina Kaltsogianni
Bohatší učitelé, Aneb trochu o platech
Mnohým se asi nebude moje hodnocení platů líbit, ale nepíši populistický článek, ale takový, jak to vnímám já, protože jsem kdysi učila na Obchodní akademii, protože poslouchám o odměnách zdravotníkům, prostě se na to podívejme.
Katerina Kaltsogianni
Holka, ta máma asi umře, protože politici a ředitelé předbíhají
Zoufalý telefonát od kamarádky, která je nešťastná. Její matka (82) si zlomila stehenní kost, leží v největší nemocnici v ČR a pomalu, ale jistě umírá. Svoje děti neviděla dva měsíce a naopak to platí také. Senioři jsou chudáci.
Katerina Kaltsogianni
Nepomohla ani kosmetika, ani drahé krémy, jsem prostě už babka
Stalo se to náhle, i když jsem tušila, že se z ženy může stát babka, ale že to bude tak rychlé, to jsem fakt netušila. Plácala jsem na sebe drahé krémy, masky, které jsou také předražené a uvažovala jsem o plastice.
Katerina Kaltsogianni
Přestaňte se řídit pivem a becherovkou a začněte chránit svůj národ
Nemám ráda pivaře, už vůbec ne alkoholiky, ať pijí od becherovky cokoliv. Vláda ustupuje hospodským a pivařům, ale za jakou cenu? V ostatních zemích je nouzový stav do první půlky ledna, protože jejich vlády brání zdraví národa.
Katerina Kaltsogianni
Na co vakcínu, když se tady pozabíjíme navzájem?
Na mojí dlani byla jasně vidět kanyla na infuzi, kolem krku korzet, mastné vlasy svědčí o mém zuboženém stavu, jak lítám z nemocnice domů a zpět. Moje kdysi zlomená páteř se ozvala. Nic nebudu řešit, nemá to smysl. Na co vakcínu?
Katerina Kaltsogianni
Jiří Antoši, sorry, já tušila, že tě znám
Chyby děláme všichni, když nepočítám ministry a premiéra a pár týpků ala Berber. A já udělala svým článkem z 1. 12. dost velkou chybu. Stále mi vrtalo hlavou, odkud Jiřího Antoše znám. Pak mi zavolal brácha a byl na mě naštvaný.
Katerina Kaltsogianni
Zase dehonostující reality show, Aneb o milionářích
Naivně jsem se těšila, že si nějaký úspěšný milionář nebo miliardář chce udělat schůdky do nebe, že pochopí, že si ty nahromaděné peníze do hrobu nevezme, že bude velkorysý. Hádala jsem, kolik peněz rozdá, ale někde jsem doufala,
Katerina Kaltsogianni
Dárcovství, aneb Lakomí miliardáři a skvělí dementi
Světový den pro dárcovství byl určen na 1. prosince, což bude za dva týdny. Myslím si, že by mělo být darování financí nebo čehokoliv jiného součástí každého kulturního člověka, každé bohatší firmy. Dárcovství k nám začne patřit.
Katerina Kaltsogianni
Vám se nelíbí nouzový stav?
Mně se nouzový stav líbí, protože je to stav celkem normální. Nic se nezměnilo, až na pár zavřených hospod a povinnou večerku pro všechny lidi v Česku. Také nám ministr Hamáček sdělil, že za rozšíření koronaviru může veřejnost.
Katerina Kaltsogianni
Neumírej, jsi bourák největší
Opět píši o skutečném případu, který je nyní v mojí rodině. Mám vztek na TV, na masírování a strašení lidí, hlavně těch starých, pro které je TV někdy jediným společníkem. A ještě větší vztek mám na výběr nevhodných pořadů.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 332
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1582x
Mám jednu velkou touhu, kterou v sobě nosím od malička, snad se mi podaří i tuto splnit.
A nic jiného už o sobě psát nebudu, nemá to smysl. Od toho je blog, abyste si udělali názor sami.